OECD výrazně zhoršila výhled růstu ekonomiky pro Českou republiku, celosvětově jako největší riziko považuje inflaci

Hrubý domácí produkt České republiky se v letošním roce zvýší o 2,5 procenta, příští rok tempo jeho růstu zrychlí na tři procenta. Ve svém novém výhledu to dnes předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Výrazně tak zhoršila svou květnovou prognózu, podle které měl růst HDP v letošním roce dosáhnout 3,3 procenta a napřesrok 4,9 procenta.

Odstranění většiny restriktivních koronavirových opatření podle OECD podpoří oživení služeb a spotřebu domácností, zatímco export a výroba budou do poloviny příštího roku čelit problémům kvůli výpadkům v dodavatelských řetězcích. "HDP poroste mírným tempem do poloviny roku 2022, budou ho brzdit výpadky v dodávkách," uvedla OECD. "Poté růst nabere na tempu," dodala. V roce 2023 očekává nárůst české ekonomiky o 3,9 procenta.

OECD ve své zprávě rovněž upozornila, že Česká národní banka (ČNB) v červnu zahájila zpřísňování měnové politiky. "Po období velmi uvolněné měnové politiky ČNB přiměřeně reagovala na rychlý vzestup spotřebitelských cen," uvedla.

Předpověděla, že inflace bude začátkem příštího roku pokračovat v růstu. Poté by však měla polevit a koncem roku 2023 by měla sestoupit k dvouprocentnímu cíli ČNB. "Zpřísňování měnové politiky společně s poklesem přechodných tlaků ze strany globálních cen komodit a výpadků v dodávkách pomůže nasměrovat inflaci zpátky k cíli," uvedla OECD.

OECD je ohledně vyhlídek české ekonomiky o něco pesimističtější než mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Česku. Ta minulý týden předpověděla, že česká ekonomika letos stoupne o 2,6 procenta a příští rok růst zrychlí na 3,5 procenta.

Globální výhled a riziko inflace

Pokud inflace potrvá déle a vzroste více, než se očekává, bude představovat hlavní riziko pro jinak příznivý výhled ekonomiky, uvádí ve své dnešní zprávě o ekonomickém výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Globální ekonomický růst má letos dosáhnout 5,6 procenta. Pak se podle odhadu OECD zmírní na 4,5 procenta v roce 2022 a na 3,2 procenta v roce 2023.

To je jen malá změna oproti předchozí prognóze 5,7 procenta pro rok 2021. Výhled na rok 2022 zůstal beze změny. Nový odhad pro rok 2023 zatím OECD nevypracovala, uvedla agentura Reuters.

Globální ekonomika po předchozích pandemických vlnách oživuje. Zákazníci poptávají více zboží, což způsobuje celosvětový nárůst inflace, protože se zároveň objevily překážky v globálních dodavatelských řetězcích.

Stejně jako většina představitelů institucí i OECD uvedla, že očekává, že nárůst inflace bude přechodný a odezní, až se poptávka a produkce vrátí k normálu.

"Hlavním rizikem však je, že inflace bude nadále překvapovat pohybem vzhůru, což donutí hlavní centrální banky zpřísnit měnovou politiku dříve a ve větším rozsahu, než se předpokládalo," uvedla organizace.

Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupila na 4,9 procenta, a dostala se tak na nejvyšší hodnotu od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Inflace tak téměř o tři procentní body přesáhla dlouhodobý cíl Evropské centrální banky (ECB), který je na dvou procentech. ECB na rozdíl od některých analytiků ale nadále očekává, že se inflace v průběhu příštího roku vrátí ke stanovenému cíli. V Česku meziroční inflace v říjnu stoupla na 5,8 procenta, nejvíce od října 2008.