Britská centrální banka měnovou politiku navzdory inflaci nezměnila

Britská centrální banka dnes podle očekávání nechala svou základní úrokovou sazbu na rekordním minimu 0,1 procenta a celkový objem nákupů dluhopisů na 895 miliardách liber (26,5 bilionu Kč). Zatím chce počkat, jaký bude další vývoj inflace a zda je současný nárůst cen pouze přechodný. Vyčká také, jaké budou dopady na nezaměstnanost, až vláda omezí program ochrany pracovních míst.

Osm z devíti zástupců centrální banky hlasovalo pro zachování objemu programu nákupů státní dluhopisů na 875 miliardách liber. Proti byl pouze hlavní ekonom banky Andy Haldane, který instituci tento měsíc opustí. Už podruhé za sebou se vyslovil pro snížení objemu tohoto programu o 50 miliard liber. Všech devět zástupců banky pak hlasovalo pro zachování objemu nákupů firemních dluhopisů na 20 miliardách liber.

Míra inflace v Británii v květnu překvapivě vystoupila na 2,1 procenta, a dostala se tak nad cílovou hodnotu centrální banky, která je na dvou procentech. Banka očekává, že míra inflace dál poroste a vrcholu dosáhne nad třemi procenty. Považuje to ovšem za přechodnou záležitost a chce pozorně sledovat střednědobá inflační očekávání.

"Předpokládá se, že inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen se bude dál zvyšovat nad cílovou hodnotu, především v důsledku vývoje cen energií a dalších komodit," uvedla Bank of England, jak zní její oficiální název. "Na přechodnou dobu patrně překročí tři procenta a vystoupí ještě výše, než se čekalo," dodala.

Minulý týden americká centrální banka (Fed) podle očekávání ponechala svou klíčovou úrokovou sazbu v rozpětí nula až čtvrt procenta. Představitelé banky nicméně předpověděli, že by už v roce 2023 mohli přikročit ke dvěma zvýšením úroků, zatímco v březnu počítali se začátkem zvyšování úroků až v roce 2024.

Ve středu zvýšila úrokové sazby poprvé od února 2020 bankovní rada České národní banky (ČNB). Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, se tak posunula o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Důvodem zvýšení sazeb jsou především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky, uvedla centrální banka.