Pokles spotřebitelských cen v Německu se v říjnu prohloubil

Pokles spotřebitelských cen v Německu se v říjnu dál prohloubil, zejména kvůli snížení daně z přidané hodnoty (DPH). To bylo součástí vládních stimulačních opatření na pomoc největší evropské ekonomice, aby se mohla rychleji zotavit z koronavirového šoku. Meziroční deflace se podle předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie prohloubila na 0,5 ze zářijových 0,4 procenta. Uvedl to dnes spolkový statistický úřad.

Analytici podle agentury Reuters očekávali v průměru pokles cen o 0,4 procenta. Meziměsíčně zůstaly ceny beze změny, což bylo v souladu s očekáváním analytiků.

"Míru inflace mimo jiné ovlivnilo snížení daně z přidané hodnoty, které vstoupilo v platnost 1. července 2020," uvedl statistický úřad.

Podle neharmonizovaných údajů ceny meziročně klesly o 0,2 procenta, stejným tempem jako v září. Ceny energií se v říjnu meziročně propadly o 6,8 procenta, ceny potravin a ve službách naopak rostly.

Rychlý odhad inflace vychází z údajů od šesti z 16 spolkových zemí, ve kterých žije více než polovina německé populace. Konečné údaje za říjen zveřejní statistici 12. listopadu.

Evropská centrální banka (ECB) usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci a hospodářský růst podporovat mimořádně uvolněnou měnovou politikou. Na dnešním zasedání ponechal měnový výbor ECB sazby i nákupy dluhopisů beze změny, naznačil však další uvolnění na prosincovém zasedání. Německo je největší ekonomikou, kde se používá jednotná evropská měna euro.