5. 9. 2017
Mzdy zaměstnanců rostou tempem jako před deseti lety
Trh práce ve 2. čtvrtletí
2017
Výsledky statistik Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v domácnostech za 2. čtvrtletí 2017 ukazují rekordně vysokou míru
zaměstnanosti 15–64letých (73,3 %), zároveň míra nezaměstnanosti klesla pod úroveň nejnižších hodnot od
počátku jejího sledování a byla stále nejnižší ze
všech zemí EU. Výsledky podnikových statistik ČSÚ potvrdily významný nárůst
evidenčního počtu zaměstnanců, který byl provázen akcelerujícím růstem mezd.
Výsledky VŠPS za 2. čtvrtletí
2017 ukazují kulminující ekonomickou aktivitu obyvatel ČR a zejména velmi
vysokou zaměstnanost, která se meziročně zvýšila o 68,8 tis. na 5 197,3 tis. osob.
Počty pracujících výrazně vzrostly jak v sekundárním sektoru ekonomiky –
především ve zpracovatelském průmyslu – tak v terciárním, kde šlo zejména
o profesní, vědecké a technické činnosti a dopravu a skladování.
Míra nezaměstnanosti zároveň klesla na další historické
minimum, když se počet nezaměstnaných (dle definice ILO) dostal pod hranici 160 tis. osob (158,8 tis.). Snižovala
se především dlouhodobá nezaměstnanost, neboť počet lidí hledajících zaměstnání
déle než rok poklesl na 59,2 tis. Zároveň rostl počet volných pracovních míst hlášených na
Úřadu práce, který na konci července 2017 přesáhl hranici 188 tis.
Předběžné údaje podnikové statistiky
ČSÚ potvrzují popsané trendy. Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený
na plně zaměstnané se ve 2. čtvrtletí 2017 zvýšil o 1,5 % ve srovnání
se stejným obdobím předchozího roku, to je o 60,6 tis. více. Nejvíce narostl
počet zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu, o 15,4 tis., a dále ve
velkoobchodě a maloobchodě, opravách a údržbě motorových vozidel, o
9,8 tis., relativně však nejvíce v menších odvětvích výroba a rozvod
elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (+5,0 %), informační
a komunikační činnosti (+4,9 %) a profesní, vědecké a technické činnosti (+4,2 %).
Jediný výrazný pokles počtu zaměstnanců byl v těžbě a dobývání, o
2,8 tis., což je relativně -10,2 %. Drobné snížení stavu menší než 1 %
najdeme ve stavebnictví a v ubytování, stravování a pohostinství. Ve všech
ostatních odvětvích počty zaměstnanců rostly.
Celková průměrná mzda vzrostla nominálně o 7,6 %.
Vzhledem k inflaci (index spotřebitelských cen se zvýšil o 2,2 %) vzrostla
meziročně reálná kupní síla o 5,3 %. Taková tempa měly mzdy právě před
desetiletím.
Na přiloženém grafu vidíme, jak se průměrné mzdy historicky
vyvíjely: ve 2. čtvrtletí 2007 odpovídaly indexy nominálních i reálných
mezd až na desetiny procenta aktuálním hodnotám, tehdy nezaměstnanost také rychle
klesala a byl vysoký počet volných pracovních míst. To přerušila následná krize.
V roce 2008 byly sice meziroční nárůsty
průměrné nominální mzdy vysoko, ale růst výdělků byl ovlivněn vysokou inflací
(rozdíl mezi oběma křivkami), takže reálně mzda rostla méně. Je také zjevné, že
od počátku krize měl růst nominálních mezd sestupnou tendenci, až došlo
ke stagnaci v roce 2013 a z hlediska reálných mezd i k poklesu.
Indexy nominálních a reálných průměrných mezd ke stejnému
období předchozího roku, čtvrtletní údaje
Od roku 2014 však mzdy začaly stoupat vzhůru, navíc až
do závěru roku 2016 se inflace pohybovala pod 1 %, takže rychle rostly i v reálném
vyjádření. Za celé desetiletí mzdy nominálně přidaly 8 606 Kč, tedy
vzrostly o 41,5 %.
V třídění podle odvětví se meziroční mzdové nárůsty
ve 2. čtvrtletí 2017 pohybují v intervalu od 4 až
do 16 %. Nejvyšší mzdový nárůst nalezneme v ubytování,
stravování a pohostinství (15,8 %), kde však zůstává typicky nejnižší
průměrná mzda ze všech odvětví (17 897 Kč). I druhý nejrychlejší
růst (10,2 %) najdeme v odvětví s druhou nejnižší průměrnou mzdou
– administrativní a podpůrné činnosti (19 568 Kč). Naopak v peněžnictví
a pojišťovnictví, kde je mzdová úroveň tradičně nejvyšší (55 601 Kč),
vzrostla průměrná mzda meziročně jen o 4,2 %. Pokračuje tak trend ve
snižování mzdových rozdílů mezi odvětvími.
Hnacím motorem národní
ekonomiky je zpracovatelský průmysl, což obnáší 1 139 tis. pracovních
míst; z pohledu mezd byl ve velmi dobré kondici: průměrná mzda tu vzrostla
o 8,4 % na 29 929 Kč. Druhým největším odvětvím je
velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel, kde je více než
půl milionu pracovních míst a průměrná mzda v něm vzrostla o 8,2 % na
27 426 Kč. Se dvěma zmíněnými odvětvími úzce souvisí doprava a
skladování, kde počet zaměstnanců překročil hranici 262 tis. a kde mzdy
vzrostly o 6,7 % na rovných 27 000 Kč.
Nárůsty průměrné nominální mzdy, sekce CZ-NACE,
2. čtvrtletí 2017 ke stejnému období předchozího roku
Statistiky potvrzují pokračující obtížnou situaci
v odvětví těžby a dobývání, kde přes 7% nárůst průměrné mzdy došlo k meziročnímu
úbytku počtu zaměstnanců o více než 10 %. Toto odvětví před čtyřmi roky zaměstnávalo
33,0 tis. lidí, ve 2. čtvrtletí 2017 již jen 24,9 tis.
Z regionálního
pohledu mělo stále mimořádné postavení hlavní město Praha, kde v posledních
letech dochází k nejrychlejšímu zvyšování počtu zaměstnanců, ale také
k nejnižšímu mzdovému růstu – ve 2. čtvrtletí 2017 jde o výrazný přírůstek
pracovních míst o 3,4 % při podprůměrném zvýšení mzdy o 5,9 %. Růst
průměrné mzdy byl naopak nejvýraznější v Karlovarském kraji (9,7 %),
který však byl jediný, kde došlo k drobnému poklesu počtu zaměstnanců
(-0,1 %); dále v Plzeňském kraji (9,3 %) a pak ve Středočeském
kraji (9,0 %). Druhý nejnižší byl mzdový růst v Moravskoslezském
kraji (6,9 %), úzce spojeném s již zmíněným odvětvím těžba a
dobývání. Karlovarský kraj má, navzdory poslední hodnotě nárůstu, stále
nejnižší absolutní mzdovou úroveň, pouze 68 % pražského průměru.
* * *
Z pohledu kumulativních údajů za celé
1. pololetí 2017 došlo k růstu celkové průměrné mzdy o 6,5 %,
což je v reálném vyjádření meziročně více o 4,1 %. Z hlediska
růstu kupní síly začal být podstatný právě vliv inflace (index spotřebitelských
cen), která se meziročně zvýšila o 2,3 %, zatímco ještě vloni to bylo
pouze o 0,4 %. Zároveň se v 1. pololetí 2017 výrazně zvýšil přepočtený
počet zaměstnanců o 1,7 %, tedy o 66,5 tis.
Průměrná mzda 28 623 Kč je o 42 % nominálně vyšší
než před deseti lety, reálně je přírůstek 16%. Situace na trhu práce je tedy z pohledu
trendů velmi podobná jako před deseti lety, avšak na zcela jiné mzdové úrovni.
* * *
Medián mezd (mzda prostředního zaměstnance odvozená
z matematicko-statistického modelu mzdového rozdělení) se ve
2. čtvrtletí 2017 zvýšil o 8,2 % na 24 896 Kč. Rozdíl mezi
mediánem a aritmetickým průměrem (průměrnou mzdou) 29 346 Kč tak činí
takřka 4,5 tis. Kč. Průměr je totiž ukazatel citlivý na extrémně vysoké hodnoty.
Velmi vysoké mzdy meziročně vzrostly o něco pomaleji.
Mzdové rozpětí přesto zůstalo značně
široké: 80 % zaměstnanců pobíralo výdělky mezi 12 022 Kč a 47 058 Kč
(tj. bez obou krajních desetin). Z hlediska pohlaví se pak zvýšení mezd
projevilo poněkud více u žen (8,7 %), u mužů méně (8,1 %). Muži však mají
značně vyšší mzdovou úroveň: ve 2. čtvrtletí 2017 byl medián mezd žen
22 300 Kč, zatímco u mužů byl 27 181 Kč.
* * *
Předběžné výsledky Informačního systému o průměrném
výdělku (ISPV) za 1. pololetí 2017 přináší podrobnější vhled do mzdových
distribucí a sociálních třídění. ISPV však používá odlišnou metodiku výpočtu
osobního výdělku zaměstnance (především vylučuje veškeré absence), a tyto údaje
proto nejsou porovnatelné s výše uvedenými hodnotami mezd ani s čísly
v tabulkách k Rychlé informaci ČSÚ.
Medián v metodice ISPV dosáhl
v 1. pololetí 2017 hodnoty 25 786 Kč a ve srovnání s 1. pololetím
2016 se zvýšil o 7,4 %. Deset procent nízkovýdělkových zaměstnanců
pobíralo mzdy nižší než 13 783 Kč a naopak desetina nejvyšších mezd byla nad
hranicí 47 670 Kč, decilový poměr tak činil 3,46 ve srovnání
s loňským 3,51. Snížení mzdové diferenciace je způsobeno rychlejším růstem
u dolní poloviny rozdělení, tedy u hůře placených zaměstnanců.
Podle platné klasifikace zaměstnání CZ-ISCO pobírali
nejvyšší výdělky řídící pracovníci s mediánem 46 515 Kč, ale
velmi širokým decilovým rozpětím 20 765 Kč až 121 686 Kč. Druhá
nejvyšší úroveň mezd byla u specialistů, s mediánem 34 260 Kč a
decilovým rozpětím 23 074 Kč až 71 804 Kč. Třetí příčku
obsadili techničtí a odborní pracovníci s mediánem 30 078 Kč a
decilovým rozpětím 18 031 Kč až 50 658 Kč. Úředníci mají
medián 23 139 Kč, decilové rozpětí 13 138 Kč až 37 655 Kč,
a meziročně se jejich výdělky zvýšily nejméně (6,2 %).
Nejrychleji vzrostl medián u pracovníků ve službách a
prodeji, kteří však často patří k nízkovýdělkovým zaměstnancům: měli
decilové rozpětí 11 608 Kč až 30 712 Kč a medián 17 596 Kč,
což je jen trochu více než dvě třetiny celkového mediánu. Řemeslníci a opraváři měli medián 24 632 Kč a
obsluha strojů a zařízení, montéři 24 066 Kč. Nejnižší mzdová úroveň
je obecně u pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, kde byl medián 16 146 Kč
a decilové rozpětí 11 361 Kč až 26 360 Kč, také u nich je výrazně
rychlejší růst výdělků (8,2 %).
Mzdy jsou také značně strukturované podle dosaženého vzdělání
zaměstnance – nejvyšší výdělky pobírali v 1. pololetí 2017
vysokoškoláci, prostřední mzda u nich byla 36 419 Kč. Naopak nejnižší mediánovou mzdu měli zaměstnanci
se základním či nedokončeným vzděláním (18 970 Kč); ta však meziročně
vzrostla nejvíce (8,9 %). Středoškoláci s maturitou si vydělali více
(26 491 Kč) než ti bez ní (21 822 Kč), ale méně než
zaměstnanci s vyšším odborným, resp. bakalářským studiem (30 132 Kč).
Podle věkových kategorií pobírali nejnižší prostřední
mzdy zaměstnanci do 20 let (17 845 Kč), zatímco ve věku 20–29 let již
23 841 Kč a pro kategorii 30–39 let byl medián nejvyšší (26 994 Kč).
To je však provázeno růstem variability. Nejnižší desetina výdělků (1. decil)
zůstává v každé věkové kategorii pod úrovní 14 tis. Kč.
Autor: Dalibor Holý
Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ
Tel.: +420 274 052 694
E-mail: dalibor.holy@czso.cz
RSS - všechny zprávy
Vložit zprávy na www stránky
