Inflace v červenci potvrzena pod 2 %

Červencová inflace zůstala pod dvouprocentním cílem České národní banky, přesto se ve druhé polovině roku očekává její postupné zrychlení. Hlavními riziky jsou vyšší ceny energií, pohonných hmot a postupný návrat růstu cen potravin.

Spotřebitelská inflace (červenec 2026) – předběžný odhad

Klíčové body

Červencová inflace dosáhla 1,7 % meziročně.
Nejvíce zdražily služby a pohonné hmoty.
Ve druhé polovině roku by inflace měla znovu překročit 2 %.

Spotřebitelská inflace v červenci byla víceméně v souladu s tržním konsenzem. Podle předběžného odhadu ČSÚ spotřebitelské ceny v červenci vzrostly o 0,6 % m/m a o 1,7 % r/r. Inflace tak zůstává pod inflačním cílem ČNB, kam se vrátila v červnu poté, co se v dubnu a v květnu nacházela nad 2 % kvůli výraznému zdražení pohonných hmot. Meziroční růst jádrové inflace se v červenci pravděpodobně i nadále držel těsně pod hladinou 3 %.

V meziměsíčním srovnání v červenci vzrostly především ceny služeb a pohonné hmoty. Výraznější růst cen služeb o 1,6 % lze přičíst sezónnímu zdražení dovolených s komplexními službami. Velmi pravděpodobně pokračoval i svižný růst cen v případě imputovaného nájemného a nájemného za bydlení. V červenci se zvýšily i ceny pohonných hmot, což se v předběžném odhadu konkrétně projevilo nárůstem cen energií o 1,1 %. Důvodem bylo, že v červenci vzrostla cena ropy a zároveň byla na původní úroveň vrácena spotřební daň z nafty.

Potraviny v první polovině letošního roku víceméně kontinuálně zlevňovaly a pokles cen potravin zatím pokračoval i v červenci. Ve druhé polovině letošního roku však lze v případě potravin očekávat postupné odeznívání meziročního poklesu a ke konci roku návrat potravinové inflace do mírně kladných hodnot. Tím bude slábnout dosavadní protiinflační působení potravin na celkovou inflaci. Rizikem pro tento výhled zůstává dopad teplého a suchého počasí na evropskou úrodu, stejně jako zpožděné promítání vyšších cen energií a dopravy. Vyšší ceny hnojiv by se měly projevit v nákladech příští zemědělské sezóny, a představují proto proinflační riziko pro ceny potravin v roce 2027.

Za celý letošní rok lze podle mě očekávat průměrnou míru spotřebitelské inflace v rozmezí 2,0–2,3 %. Ve druhé polovině roku by se meziroční inflace měla postupně vrátit nad 2 %. Jádrová inflace zůstává zvýšená a relativně stabilní těsně pod 3 %. Krátkodobý vývoj celkové inflace tak budou nadále významně ovlivňovat především volatilnější ceny potravin a pohonných hmot. U potravin bude postupně odeznívat vliv vyšší srovnávací základny z minulého roku, v důsledku čehož se jejich meziroční pokles zmírní a ke konci roku se může změnit v mírný růst. Tím bude zároveň slábnout dosavadní protiinflační působení potravin. Vývoj cen pohonných hmot bude záviset zejména na cenách ropy a rafinérských maržích, které zůstávají citlivé na průběh konfliktu na Blízkém východě.