Česká ekonomika loni podala lepší výkon, než se myslelo. I přesto, že lidé se nebývale silně zdráhali utrácet

Česká ekonomika nakonec loni podala lepší výkon, než se myslelo. Jde o pozitivní překvapení, které upevňuje předpoklad, že letos by tuzemské hospodářství mělo růst dokonce i nad rámec takzvané černé nuly.

V posledním loňském čtvrtletí česká ekonomika vykázala meziročně růst 0,2 procenta, vyplývá z dnes zpřesněných údajů ČSÚ. Dosud přitom ČSÚ uváděl, že se naopak propadala, a to o 0,2 procenta. Rovněž analytici oslovení agenturou Bloomberg se shodovali, že ČSÚ dnes potvrdí pokles o 0,2 procenta. Výraznější než očekávaná byla také mezičtvrtletní dynamika. Místo dosavadního údaje 0,2 procenta totiž hospodářství mezi loňským třetím a čtvrtým čtvrtletím přidalo hned 0,4 procenta. To vše ve výsledku znamená, že loni celoročně klesla tuzemská ekonomika jen o 0,2 procenta, namísto dosud uváděných 0,4 procenta.

Lepší než očekávaný výsledek je o to překvapivější, že Češi loni ve čtvrtém čtvrtletí v nebývalé míře spořili. Míra úspor domácností dosáhla úrovně 21 procent, jak plyne z údajů, které dnes rovněž zveřejnil ČSÚ. To je nejvyšší míra úspor za celé období od roku 2005 s výjimkou posledního čtvrtletí roku 2020 a prvního kvartálu roku 2021. Tato dvě čtvrtletí byla ale mimořádně poznamenána restrikcemi souvisejícími s pandemií covidu, včetně restrikce v podobě uzavření podstatné části kamenných obchodů. Lidé tehdy tedy často vlastně ani neměli, jak své peníze utrácet. Vysoká míra úspor tak z velké části odrážela tuto nemožnost. Což ovšem nebyl případ loňského posledního kvartálu. Loni od října do prosince Češi nebývale spořili, takřka dvojnásobně v porovnání s lety 2013 až 2019, i když už utrácet zcela volně mohli. Mimořádně vysoká inflace a energetická drahota, které kulminovaly v roce 2022, je však naučily jednat úsporněji, takže při stabilizaci cen v ekonomice, včetně cen energií, „náhle nevěděli, co s penězi“, případně si vytvářeli rezervy pro případ silnějšího nepříznivého dopadu zdražení cen energií, hlavně jejich regulované složky, v roce 2024 nebo z důvodu obav z efektu konsolidačního balíčku.

Vysoká míra úspor koresponduje s poměrně nízkou spotřebou domácností a poměrně slabými maloobchodními tržbami. Relativně nízká spotřeba domácností loni zásadním způsobem stahovala do červených čísel celou tuzemskou ekonomiku. Proto je jistě pozitivní, že tuzemské hospodářství nakonec loni od října do prosince rostlo, zejména díky zahraniční poptávce a solidnímu zahraničnímu obchodu.

Letos se spotřebitelská nálada zlepšuje, neboť lidé s úlevou shledali, že se novým rokem žádné dramatické zdražení energií nenastalo a že ani dopady konsolidačního balíčku nejsou výrazně nepříznivé. Zlepšení spotřebitelské nálady podporuje samozřejmě probíhající další pokles inflace, takže domácnosti letos vyhlíží růst reálných mezd, což je pomáhá vrátit do obchodů k nákupům. I díky tomu by tak česká ekonomika letos měla přidat jedno procento, zatímco inflace se bude pohybovat kolem úrovně dvou procent, kterou cíluje Česká národní banka jakožto hladinu nejlépe kompatibilní s mandátem zajišťování cenové stability.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank