Inflaci letos dokážeme udržet v tolerančním pásmu (Jan Procházka)

Rozhovor s Janem Procházkou, členem bankovní rady ČNB
Vendula Pokorná (ČT24 20. 3. 2024, pořad 90´ČT 24)

Člen bankovní rady Jan Procházka vysvětloval důvody pro rozhodnutí bankovní rady snížit základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu v pořadu 90’ČT24. Mimo jiné také uvedl, že lednová a únorová inflace byla mnohem lepší, než ČNB očekávala. Aktuálně platný odhad celoroční inflace ve výši 2,6 % se proto s největší pravděpodobností posune mírně směrem dolů.

• Celý rozhovor v záznamu pořadu 90´ČT 24 v čase od 52:30 (externí odkaz)

Co v rozhovoru také zaznělo:

Dnes jsme rozhodli, že neexistují silné argumenty ani pro zrychlení tempa snižování úrokových sazeb na 75 bodů, ani pro zpomalení na 25 či dokonce zastavení. Argumenty a informace, které jsme slyšeli v uplynulých osmi týdnech, byly tak vyvážené, že jsme pokračovali v tempu snižování o 50 bazických bodů.

Při rozhodování o nastavení úrokových sazeb se díváme do budoucnosti, díváme se na rok 2025 a na tomto horizontu vidíme některá potenciální nebezpečí. Jedno z nich je, že inflace je takzvaně perzistentní, vytrvalá a propsala se i do našich inflačních očekávání. Dalšími velkými tématy jsou napjatý trh práce, potenciálně i oslabování koruny, rozpočtová politika - jestli vláda bude schopna udržet ty odhady, které má a samozřejmě i vývoj zahraničí.

Pořád vidíme poslední ohniska inflace, nebezpečí spatřujeme ve službách. Jedná se ještě o pozůstatek z doby covidu, kdy jsme nemohli moc spotřebovávat a nyní ceny služeb dohání nárůst cen v ostatních položkách. Na druhou stranu se příznivě vyvíjejí ceny potravin, ale byli bychom rádi, kdyby byla struktura vyrovnanější. V mezinárodním srovnání jsme jediní, komu klesají ceny potravin, ale myslím si, že v oblasti inflace služeb je ještě ohnisko, které je třeba minimálně sledovat. Proto jsme zvolili postupné snižování úrokových sazeb a nešli jsme dolů razantněji.

Před rokem byla inflace 17,5 % a myslím si, že nebylo moc lidí, kteří věřili, že to se sedmiprocentní sazbou budeme schopni ubojovat. Sedmiprocentní sazba se nakonec ukázala jako správné číslo.

Letos očekáváme celoroční inflaci ve výši 2,6 %, ale můžu říct, že nás velice potěšila lednová a únorová data, která byla mnohem lepší, než jsme sami očekávali. Proto s největší pravděpodobností náš odhad celoroční inflace na příštím jednání bankovní rady posuneme mírně směrem dolů. Myslím si, že teď jsme opravdu v dobrém období, kdy jsme schopni inflaci držet v tolerančním pásmu.

Úrokové sazby a kurz koruny jsou propojené nádoby. Když byla inflace 17,5 %, tak jsme si pomáhali silnou korunou, která zlevňovala dovoz. Nyní je vývoj opačný, čili uvolňování měnové politiky probíhá i kurzovým kanálem. Vývoj kurzu sledujeme a budeme mu přizpůsobovat i tempo snižování úrokových sazeb.

Snažíme se komunikovat transparentně, naznačujeme naše kroky. Koruna je tržní veličina a slovní intervence je bezesporu velice důležitý prvek nastavení úrokových sazeb. Ale samozřejmě stěžejní je stav české ekonomiky a ta na tom není úplně ideálně, i když do dalších kvartálů čekáme mírné oživení. Domácnosti začínají více nakupovat, mají už lepší náladu, i když stále jsou v takové decentní depresi. To si myslím, že bude stěžejní pro českou měnu a my očekáváme, že bude posilovat.

Teď nás čeká období, kdy nebudou nízké úrokové sazby. To víme naprosto jednoznačně. Ale v delším výhledu se může stát téměř cokoliv. Ekonomika je živý organismus.