ČNB snižuje sazby opět o 50 bb, navzdory slabé ekonomice a inflaci na cíli (Komentář)

Česká národní banka dnes podruhé v řadě snížila úrokové sazby o 50 bb. Základní repo sazba tak klesla na 5,75 %. Toto rozhodnutí bylo zejména po výrocích od některých centrálních bankéřů z minulého týdne poměrně široce očekáváno.

Vývoj ekonomiky a inflace by opodstatňoval ještě výraznější pokles sazeb. Ekonomika se jako jediná v EU stále nachází hluboko za svou předpandemickou úrovní, když tuzemský HDP byl při srovnání s koncem roku 2019 v posledním loňském čtvrtletí nižší o 1,4 %. Důvodem byla hlavně domácí poptávka, která i přes drobné oživení zůstává slabá. Po loňském poklesu ekonomiky o 0,4 % pro letošek očekáváme pouze mírný růst o 0,8 %. Meziroční inflace v únoru klesla na dvouprocentní cíl centrální banky. Ta jádrová sice zůstala nad ním, i tak se ale nacházela v tolerančním pásmu ČNB, tedy pod 3 %. Celková i jádrová inflace podle naší prognózy pravděpodobně setrvají v tolerančním pásmu až do konce roku.

Bankovní rada chce zůstat opatrná a pokračovat v pouze pozvolném snižování sazeb. Podle centrálních bankéřů není kam spěchat, když k uvolnění měnových podmínek podle jejich výroků přispělo nedávné oslabení české koruny. Dalším argumentem pro obezřetný přístup je podle nich pokračující rychlý růst cen služeb, který v únoru v meziročním vyjádření přesáhl 5 %. Právě ceny služeb jsou důvodem, proč jádrová inflace zůstává nad dvouprocentním cílem. Ceny zboží naproti tomu meziročně zhruba stagnovaly. Rizikem pro přetrvávající svižný růst cen služeb je především napjatý trh práce. Navzdory němu a předešlé vysoké inflaci ale mzdy zatím rostou relativně umírněným tempem. Rychlý růst cen služeb a napjatý trh práce jsou relevantní argumenty pro přísnější měnovou politiku po delší dobu, ne nutně ale pro úrokové sazby setrvávající poblíž vysokých šesti procent.

Snížení o 50 bb očekáváme rovněž na následujících třech zasedáních ČNB, tedy v květnu, červnu a srpnu. Tím by mělo dojít ke zmírnění nesouladu mezi výší úrokových sazeb a vývojem ekonomiky a inflace. Z nedávných výroků centrálních bankéřů lze usuzovat, že k výraznějšímu snížení o více než 50 bb pravděpodobně nedojde. Další zasedání by pak podle nás už měly být ve znamení snížení sazeb o standardních 25 bb. Na konci roku tedy očekáváme základní repo sazbu na úrovni 3,5 % a politicky neutrální hladiny 3 % by podle naší prognózy měla dosáhnout v březnu příštího roku. Bankovní rada ale dlouhodobě uvádí, že politicky neutrální hladina ve výši 3 % je z jejího úhlu pohledu příliš nízká. Je tak možné, že pokles tuzemských sazeb se nakonec zastaví na 3,5 % či dokonce na 4 %. Tak či onak ale vše nasvědčuje tomu, že snižování úrokových sazeb bude oproti prognóze ČNB pomalejší než by podle ní bylo optimální. Poslední prognóza ČNB ze začátku února na přelomu prvního a druhého letošního čtvrtletí očekávala repo sazbu poblíž 5 % a do konce roku její pokles na 3 %. Opatrný přístup ke snižování sazeb se ve výsledku může projevit v pozvolnějším oživení ekonomiky či v poklesu celkové inflace pod 2 %.