Únorová inflace v Česku pod eurozónou

Meziroční inflace v eurozóně činila v únoru 2,6 % (před rokem to bylo 8,5 %!). Nejnižší číslo naměřili v Lotyšsku a Dánsku (0, 6 %), nejvyšší v Rumunsku (7,1 %). Český údaj zní 2,2 % (jde o inflaci měřenou pomocí HICP, nikoliv pomocí národního CPI, proto je číslo maličko jiné než údaj ČSÚ, který byl za únor 2,0 %).

Každému správnému europesimistovi tato čísla znějí jako jasný doklad výhody samostatné měnové politiky: přestože česká ekonomika dostala ze strany dražších energií výrazně větší ránu než ekonomika eurozóny, česká inflace (po příslušném zpoždění několika čtvrtletí) klesá pod inflaci v eurozóně, a to díky tomu, že se o českou cenovou stabilitu odděleně od ECB stará ČNB, a ta ve srovnání s ECB zvýšila úrokové sazby dřív a na vyšší úroveň, protože (A) sledovala inflaci v Česku, nikoliv v celé eurozóně, a (B) měla větší odvahu (tj. vedení ČNB dělalo měnovou politiku principiálně lépe než vedení ECB). Z úvahy ad A by plynulo, že inflace v Česku by měla být podobná jako v eurozóně; úvaha ad B pak může pomoct vysvětlit, proč je teď inflace v Česku dokonce blíž inflačnímu cíli než v eurozóně (cíl je v Česku i v eurozóně na 2 %).

Zastánci přechodu Česka na euro argumentující například utrácením firem za kurzové zajištění by ve světle A i B teď měli uznat, že sledujeme v přímém přenosu ukázku toho, jak samostatná (a vcelku rozumně vedená) měnová politika umožňuje větší stabilizaci ekonomiky, a tím vytváří lepší podmínky pro budoucí zdejší prosperitu. Tlak na zvýšení dlouhodobých firemních zisků tímto kanálem, tedy skrze vyšší makroekonomickou stabilitu, je ve výsledovkách vidět míň než tlak na snížení těchto zisků skrze náklady na kurzové zajištění, ale to neznamená, že je méně vydatný.

 Celá tato úvaha je obecně vzato jistě správná (ačkoli z ní ještě neplyne, že pro Česko je koruna celkově lepší než euro). Detaily zveřejněných dat ji ovšem aspoň pro tuto chvíli trochu zpochybňují. 

 Pokud by totiž platilo A, tedy že samostatná měnová politika (by) se v posledních dvou letech hodila k tlumení inflace především zemím střední a východní Evropy (protože na ně dopadl šok drahých energií nejvíc), měly by v rámci eurozóny registrovat vysokou inflaci především právě země tohoto regionu. Ale ouha: k zemím s nejnižší inflací teď patří mj. i Lotyšsko a Litva.

 A pokud by platilo B, tedy že samostatná měnová politika (by) se v posledních dvou letech hodila k tlumení inflace všem zemím (protože ECB byla při zpřísňování měnové politiky příliš liknavá), měly by země mimo eurozónu registrovat nižší inflaci než eurozóna. Ale ouha: Rumunsko, Polsko a Maďarsko mají inflaci oproti eurozóně zřetelně vyšší.

Aktuální data o inflaci napříč Evropou jsou zkrátka na první pohled jasným argumentem proti euru v Česku, ale na druhý pohled už věc tak jasná není.

ichal Skořepa, analytik České spořitelny