Míra nezaměstnanosti je v Česku nadále nejvyšší za takřka tři roky. Pokud nebereme v potaz dobu covidu, je nyní nejvyšší za takřka sedm let, takže pro ČNB jde o další důvod, aby dále snižovala své úrokové sazby

Míra nezaměstnanosti v Česku letos v únoru vykázala úroveň rovných čtyř procent, a to souladu s většinou očekávání. Stejnou úroveň vykázala rovněž v lednu. Lednová a únorová čtyřprocentní míra nezaměstnanosti představuje její nejvyšší úroveň od dubna 2021. Tehdy se ovšem země druhým rokem potýkala s pandemií covidu, která si kvůli ekonomickým omezením vyžádala přechodný růst míry nezaměstnanosti. Nyní je však situace jiná. Míra nezaměstnanosti stoupá primárně z ekonomických důvodů, nikoli z důvodů předcházení zdravotnímu riziku. Vynecháme-li dobu covidu, je nejvyšší od srpna 2017.

Současný nárůst míry nezaměstnanci odráží loňský propad ekonomiky. Tu „dusí“ nadále poměrně vysoké ceny energií a také stále vysoké úrokové sazby, které doléhají například na stavebnictví. Zpracovatelský průmysl sice mírně roste, ale jak těžební, tak energetický průmysl jsou v citelném útlumu. Celkový výkon průmyslu je tak mdlý, a to i kvůli útlumu německé a čínské ekonomiky.

Vyšší než očekávaná míra nezaměstnanosti je dalším impulsem pro Českou národní banku, aby dále výrazně snižovala svoji úrokovou sazbu. Ta by tak letos měla klesnout z nynější úrovně 6,25 procenta na rovná čtyři procent.

S příchodem jara se bude míra nezaměstnanosti postupně snižovat, zejména díky sezónnosti, kdy s nástupem teplejšího počasí dojde k nárůstu zaměstnávání ve stavebnictví či zemědělství. Nelze ale očekávat, že by míra nezaměstnanosti letos klesla pod úroveň 3,5 procenta, což bude pravděpodobně její červnová úroveň – úroveň pomyslného letošního „dna“.