Ranní okénko - V Česku i USA dnes vyjdou data o nezaměstnanosti

Dnešek patří číslům ohledně nezaměstnanosti, kdy za několik málo minut dorazí statistika z Česka, pro globální trhy ale bude podstatně zajímavější v odpoledních hodinách vydaný obdobný údaj z USA. Americké výsledky totiž mohou v případě výraznějšího překvapení změnit očekávání trhu ohledně dalšího postupu Fedu, což by dopadlo i na vývoj na finančním trhu. V současné chvíli se investoři přiklánějí k variantě, že první snížení sazeb doručí americká centrální banka až na červnovém zasedání. Silnější výsledek na trhu práce by mohl vést k posunu sázek do druhé poloviny roku, naopak slabší hodnoty mohou oživit květnové sázky. Zatímco na dluhopisovém trhu bude reakce patrně přímočará, na akciových trzích nemusí být případný lepší výsledek vnímán negativně, tak jako v předcházejících měsících, kdy silný trh práce sice může znamenat pozdější snižování sazeb, na druhou stranu je nutnou prerekvizitou pro pokračující silnou spotřebu u amerických domácností.

Český podíl nezaměstnaných během února patrně setrval na lednových hodnotách, což odpovídá úrovním na (nebo těsně pod) 4,0 %. Medián analytiků je stejný. Sezónní vlivy během února obvykle nehrají významnější roli. Negativně začíná působit zhoršující se sentiment ve většině sledovaných odvětvích, kdy silný propad podle únorového konjukturálního průzkumu zaznamenal zejména sektor výroby. Během jara ovšem počítáme s opětovným poklesem podílu nezaměstnaných, směrem blíže k 3,5 %.

Ve stejný čas jako údaj o nezaměstnanosti vyjde také statistika českého zahraničního obchodu za měsíc leden. Očekáváme kladné saldo ve výši 21,0 mld. Kč, kdy mediánový odhad je také kladný, byť o něco nižší (+12,2 mld. Kč). Pozitivně může působit silný lednový výsledek v automobilovém průmyslu, vývoj v Německu ale představuje riziko slabšího výsledku, a to i do dalších měsíců.

Americký trh práce v odpoledních hodinách dle odhadu analytiků vykáže stejnou úroveň nezaměstnanosti jako v lednu (3,7 %). Zajímavá bude především statistika ohledně pracovních pozic mimo zemědělský sektor, kde analytici očekávají ve srovnání s lednem o 200 tisíc pozic navíc. To by sice představovalo zpomalení proti předcházejícímu měsíci (+353 tisíc), stále by ale šlo i silné hodnoty. V minulosti předseda Fedu Powell odhadoval „neutrální hodnoty“ okolo +100 tisíc. Důležitá bude i statistika týkající se vývoje mezd, kde analytici očekávají zpomalení meziročního tempa z 4,5 % na 4,3 %.

Evropská centrální banka na svém včerejším zasedání podle očekávání nezměnila výši sazeb a trhy tak rozhýbala zejména aktualizace prognózy. Pro letošní rok očekává analytický útvar ECB meziroční inflaci na 2,3 % (původně 2,7 %), stabilní návrat k cíli předpokládá v roce 2025 (2,0 % vs. 2,1 % původně). Nižší očekává i jádrovou inflaci, horší by zároveň měl být i ekonomický vývoj v letošním roce. Dohromady se jedná o revizi volající po svižnějším začátku snižování sazeb, což vnímá i trh. Euro v reakci na novou prognózu proti dolaru oslabilo, byť ve zbytku dne postupně ztráty odmazalo. Prezidentka Lagarde po oznámení rozhodnutí na tiskové konferenci sice vyloučila probíhající diskuzi o snižování sazeb, naznačila ale možnost uvolnění měnové politiky před polovinou roku. Ochota snižovat sazby bude kromě inflace záviset i na datech ohledně vývoje mezd, kdy podle prezidentky Lagarde bude ECB „o něco více vědět v dubnu, výrazně více informací pak bude mít v červnu“. V rámci naší prognózy očekáváme první snížení sazeb v červnu.

Americký akciový trh dále ovládá pozitivní sentiment a index S&P 500 včerejším růstem o 1,0 % posunul dále historická maxima. Zásadní je i nadále růst technologických titulů, kdy vyčnívá výkon společnosti NVIDIA, jejíž hodnota od začátku roku 2024 vzrostla již o více jak 90 %, za poslední rok pak takřka o 300 %. V současné chvíli tak jde o třetí nejhodnotnější obchodovatelnou firmu, po společnostech Microsoft a Apple. Německý index DAX po zasedání ECB posílil a přidal 0,7 %. Nezaostala ani pražská burza, kde index PX rostl o 0,5 %.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: Martin Kron, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.