Čechům reálně klesají mzdy již devět čtvrtletí v řadě, suverénně nejdéle v tomto tisíciletí. Ze všech odvětví „porazili“ inflaci uplynulých let pouze zaměstnanci v energetice, kteří těžili z prudkého nárůstu cen elektřiny či plynu

Reálné mzdy Čechům klesaly také v posledním loňském čtvrtletí. Dokonce mírně více, než se čekalo. Reálná mzda loni v měsících říjnu až prosinci totiž meziročně poklesla o 1,2 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali propad pouze o 1,1 procenta. Reálné mzdy v Česku klesají již devět čtvrtletí v řadě. Naposledy totiž rostly ve třetím čtvrtletí roku 2021. Tak dlouhé období poklesu reálných mezd Česko v tomto tisíciletí nepamatuje. V období od roku 2000 dosud reálné mzdy nejdéle soustavně klesaly po čtyři čtvrtletí v řadě, a to na přelomu let 2012 a 2013, kdy se Česko potýkalo s recesí, související ještě s evropskou dluhovou krizí.

Pokles reálných mezd v uplynulých čtvrtletích pramení zejména z mimořádně vysoké inflace, které sice během loňska klesala, ale celoročně nadále zůstala dvojciferná.

V ročním vyjádření je loňský vývoj mezd druhý nejslabší od roku 2000. Celoročně totiž mzdy reálně poklesly o 2,9 procenta, což je druhý nejvýraznější propad v tomto miléniu. Výraznější byl už jen propad předchozího roku, 2022, který reálně činil 8,5 procenta.

V loňském posledním čtvrtletí mzdy nominálně rostly o 6,3 procenta, avšak inflace dosáhla úrovně 7,6 procenta, čehož výsledkem je právě pokles reálných mezd o uvedené 1,2 procenta.

Od roku 2019, který byl poslední „normální“, tedy bez pandemie covidu či války na Ukrajině, mzdy v Česku nominálně narostly o 25,3 procenta, ovšem ceny vzrostly o 36,5 procenta. Takže kupní síla mezd tuzemského obyvatelstva klesla průměrně o 8,2 procenta. Nejvýrazněji, reálně o 13 procent, si v daném období pohoršili zaměstnanci veřejné správy a obrany. Reálně si v letech 2019 až 2023 polepšili zaměstnanci jediného z devatenácti základních odvětví v ČR, a to zaměstnanci v energetice. Ti těžili z dramatického nárůstu cen energií, jenž nastal zejména v souvislosti se zmíněnou válkou na Ukrajině a vedl k výraznému vzestupu ziskovosti energetických společností. Díky tomuto nárůstu ziskovosti vykazují zaměstnanci v energetice v období 2019 až 2023 průměrně jednoprocentní nárůst mezd. Patří tedy k menšině obyvatel ČR, kteří „porazili“ mimořádně vysokou inflaci uplynulých let.

Letos by měly mzdy růst nominálně o 6,3 procenta, což při očekávané výrazně zmírněné celoroční inflaci 2,3 procenta značí čtyřprocentní nárůst reálných mezd. Ten by měl tedy být první po dvou letech poklesu a nejvyšší od roku 2019, kdy činil pět procent.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank

Okomentovat na facebooku