Poslední den tohoto týdne bude tím nejnabitějším z pohledu
české ekonomiky. Nejprve bude zveřejněn Českým statistickým úřadem zpřesněný odhad
HDP v posledním kvartále minulého
roku, kdy prvotní údaj statistiků naznačoval mezičtvrtletní
růst o 0,2 %. Dozvíme se zároveň strukturu jednotlivých složek, kde bude především zajímavé, zda se potvrdí
růst spotřeby domácností, který byl dosud velmi utlumený a byl hlavní příčinou ekonomické
recese v minulém
roce. O půl hodiny později bude publikován
výsledek tuzemského
indexu nákupních manažerů (
PMI), který se drží hluboko pod
hranicí 50 bodů, oddělující konjukturu a
recesi. Nic by na tom neměl změnit ani únorový
výsledek, kdy očekáváme (42,9), že zůstane na podobné úrovni jako v lednu (43,0) i vzhledem k silnému
propadu z 45,5 na 42,3 v
Německu. V odpoledních hodinách pak Ministerstvo financí ukáže, jak se vyvíjelo plnění
státního rozpočtu ke konci února. V lednu výdaje převýšily příjmy o 26 mld.
Kč a dá se předpokládat, že
deficit se bude dále prohlubovat.
Ze
světa bude nejdůležitější událostí předběžný
výsledek únorové
inflace v eurozóně, kde trh očekává v meziměsíčním vyjádření
nárůst cenové hladiny o 0,6 % po lednovém
propadu o 0,4 %, ale meziroční míra
inflace by měla poklesnout z 2,8 % na 2,5 %. Rovněž
jádrová inflace by se měla dle trhu snížit, a to z 3,3 % na 2,9 %. Ve stejný čas
Eurostat zveřejní lednovou statistiku
nezaměstnanosti, která by měla zůstat na stejné úrovni jako v prosinci (6,4 %). Ze
Spojených států amerických kromě finálních ukazatelů průzkumu University of Michigan bude představen lednový
výsledek ISM ve výrobě, který je založen na mírně odlišné metodice než
PMI. Očekává se mírné zvýšení
indexu, tudíž by měl zůstat okolo 50bodové
hranice, ale nelze vyloučit ani její překonání.
Včerejší den patřil zejména
německé inflaci, která dle národní metodiky poklesla z 2,9 % na 2,5 %. Rovněž podle
Eurostatu došlo ke snížení
meziroční inflace, a to z 3,1 % v lednu na únorových 2,7 %, což bylo v souladu s očekáváním trhu. Významný podíl na snížení
inflace měly
ceny energií, které oproti minulému
roku poklesly o více než 2 %. Rovněž
ceny potravin měly pozitivní vliv, když jejich meziroční
růst byl nižší než 1 %.
Výsledek německé inflace by se měl odrazit i v dalším
poklesu inflace v celé
eurozóně. Z
Německa dorazil také
výsledek únorové
nezaměstnanosti, která sice zůstala stejná jako v lednu, ale došlo k revizi tohoto údaje z 5,8 % na 5,9 % (na které se aktuálně nachází).
Spojené státy americké nabídly údaje o osobních příjmech a výdajích. V případě příjmů byl meziměsíční
nárůst výrazně silnější (+1,0 %), než který očekával trh (+0,4 %). Naopak výdaje byly zcela v souladu s tržní
prognózou, kdy bylo predikováno jejich zvýšení o 0,2 %. Trh se nemýlil ani v případě cenového
indexu PCE, kdy se meziroční dynamika snížila z 2,6 % na 2,4 %. Kombinace těchto
výsledků nijak nezvrátila predikovaný vývoj
sazeb za Atlantikem, kdy první
snížení sazeb by mělo přijít nejdříve v červnu.
Autor: Martin Kron, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s