Spotřebitelé v Česku jsou nyní nejspokojenější za celou dobu od posledních sněmovních voleb. Jejich náladu se zlepšuje i před dopady konsolidačního balíčku, zejména díky pokles inflace

Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v únoru stoupla na nejvyšší úroveň od října 2021, tedy shodou okolností od měsíce, kdy proběhly poslední sněmovní volby. Z nich vzešla současná Fialova vláda, pro niž jsou dnešní čísla ke spotřebitelské důvěře pozitivní.

Důvěra spotřebitelů dosáhla letos v únoru 94 bodů. Což odpovídá 94 procentům dlouhodobého průměru období od ledna 2003 do prosince 2023.

Oproti letošnímu lednu se v únoru snížil počet spotřebitelů hodnotících svou současnou finanční situaci hůře než v předchozích dvanácti měsících. To znamená, že konsolidační balíček, který platí od začátku letoška, zatím nijak významně neblaze na spotřebitele a domácnosti nedoléhá. Místo toho domácnosti registrují spíše pokles inflace. A příznivější než loňský vývoj v oblasti například cen potravin nebo energií. Náladu jim oproti loňsku zlepšuje také vyhlídka na vzestup reálných mezd, jenž letos nastane právě v důsledku probíhajícího markantního poklesu inflace – poklesu v porovnání s loňskem i předloňskem.

Ve srovnání s letošním lednem se v únoru také snížil počet spotřebitelů, kteří v příštích dvanácti měsících očekávají zhoršení své finanční situace, což jen podtrhuje výše uvedené.

I když celková spotřebitelská nálada zůstává pod dlouhodobým průměrem, domácnosti nyní vidí celkem jasné světlo na konci tunelu.

A v příštích měsících by se jejich nálada měla dále zlepšovat. Inflace v Česku totiž vskutku prudce klesá. Podle včera zveřejněných čísel Eurostatu ji Česko mělo letos v lednu devátou nejnižší v EU. Byla podprůměrná jak v rámci EU, tak i eurozóny. Česko navíc vykazovalo citelně nižší inflaci než všechny další země Visegrádské čtyřky. Podprůměrná v rámci EU by měla zůstat po celý letošní rok, plyne z expertních odhadů sestavených agenturou Bloomberg.

Fialově vládě se navíc letos podle všeho podaří – i díky zmíněnému konsolidačnímu balíčku – zásadně stabilizovat tuzemské zadlužení, když úroveň deficitu veřejných financí stáhne výrazně pod mezní úroveň tří procent HDP. Česko tak nadále bude patřit k menšině zemí, jejichž úroveň zadlužení setrvává nejvýše na polovině zadlužení eurozóny a které jsou zároveň zadluženy výrazně podprůměrně v rámci celé EU.

Opozici se přitom dosud nepodařilo vládní pětikoalici připravit o výraznější podíl voličských preferencí, i když jí válka na Ukrajině nebo energetická drahota mohly hrát do karet. Jakékoli objektivně složité období je pro momentálně vládnoucí garnituru zatěžkávací zkouškou, z jejíhož nezvládnutí může zásadně těžit opozice. To se však dosud příliš nedělo a při uvedeném skoncování s inflací i zadlužováním zřejmě ani dít nebude. Jak ukazují dnešní data, ani konsolidační balíček zřejmě nemá potenciál náladu spotřebitelů kazit natolik, aby měnili své politické preference.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank