Inflace u cíle

Včera to nešlo minout: meziroční inflace poklesla na 2,3%, tedy do blízkosti inflačního cíle. To, že výrazně v lednu poklesne tady píšeme už několik měsíců. Jednak jsme ukazovali vývoj nákladové inflace, tedy indexu průmyslových výrobců, meziměsíční tempa růstu inflace, která nenaznačovala ukotvení cenotvorby na vyšších rychlostech a také zdecimované poptávkové tlaky. 

Jirka napsal: „Hlavním inflačním faktorem byly ceny elektřiny, které se zvýšily meziměsíčně o zhruba 12 %. Celkově ale inflace v celém oddílu „bydlení“ dosáhla „jen“ 2,9 % meziměsíčně, což je překvapivě nízké číslo, a stojí za většinou rozdílu mezi skutečnou a očekávanou hodnotou inflace. V tomto ohledu měl vliv jen malý růst nájemného z bytu (o 0,9 % m/m). Opačným směrem překvapily ceny stravování, které vzrostly o 1,5 % m/m (čekali jsme podstatně menší růst). Zajímavý je vývoj cen potravin, které zhruba stagnovaly a oproti loňskému lednu jsou nižší o zhruba 4 %. To je pravděpodobně dáno jednak poklesem cen zemědělských výrobců, a vedle toho pak významně také slabou poptávkou domácností.  

V únoru by inflace mohla dále mírně oslabit, a to především z důvodu srovnávací základny (z meziroční inflace vypadne další významné zvýšení cen z loňského února). Ekonomický vývoj se v tuto chvíli příliš nemění a zůstává slabý. Proto by v blízké době nemělo dojít k opětovnému zesílení inflačních tlaků, a inflace by tak ve zbytku prvního čtvrtletí měla být blízko inflačního cíle. Nově se ale proinflačním rizikem Stává koruna, která může zvýšit dovozní ceny v korunovém vyjádření.

ČNB čekala pro leden meziroční inflaci ve výši 3,0 %. Data jsou tak významně pod její prognózou. Na březnovém zasedání tak může ČNB přistoupit k výraznějšímu snížení sazeb. V naší aktuální prognóze čekáme pokles o 50 bazických bodů, nicméně nečekaně nízká inflace je jednoznačným rizikem ve směru možného snížení o 75 bodů, či dokonce o bodů 100. V tomto ohledu bude výrazně záležet na tom, jak ČNB přistoupí k vývoji koruny. Její velmi výrazné oslabení z posledních týdnů se může stát významným proinflačním rizikem, což může ČNB motivovat k větší opatrnosti při razanci snižování sazeb (volba mezi 50 a 75 body).“ ČNB se spletla v jádrové inflaci o téměř jeden procentní bod. Proto by výrazně nižší inflace měla implikovat větší odbrzdění ve snižování sazeb. A právě koruna situaci trochu komplikuje. Koruna je slabší o 2,5% než ČNB očekávala. Pokud by koruna zůstala takto slabá, tak by to mělo podobné dopady na ekonomiku na snížení sazeb o 50-75 bodů. A doplňme trojčlenku: repo sazba podle prognózy ČNB by měla být v 1Q24 (v průměru!) na 5,5 %. Takže snížení sazeb, ale bankovní rada není díky koruně velkým pod tlakem, aby prognózu doháněla sérií 75 bodových snížení.

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny