Jak lednová inflace mění výhled pro celý rok a co čekáme od sazeb i koruny (Jan Bureš) (video)

Inflace v Česku v lednu poklesla výrazněji proti očekáváním. Meziroční tempo 2,3 procenta je jak pod odhadem analytiků ČSOB/Patria (2,8 %), tak také odhadem České národní banky (v blízkosti 3 %). Co čekat dál? Kam až se může podívat inflace v nejbližších, zejména letních měsících? Co to bude znamenat pro politiku centrální banky? Jak lednová inflace mění výhled pro celý rok a co očekáváme na české koruně?

„V nejbližších měsících pravděpodobně bude inflace dále zvolňovat. A protože je to leden, který vždy nastavuje laťku pro celý rok, pravděpodobně inflace také v celém roce skončí níže. Nebude to dosud očekávaných 2,7 %, ale bude to pravděpodobně někde v blízkost dvojky,“ odhaduje po lednových číslech o inflaci v Česku hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Co je podle něj ještě důležitější: V průběhu letních měsíců se můžeme co do tempa inflace podívat i výrazněji pod cíl centrální banky, tedy pod 2 procenta. „V srpnu odhaduji, že se inflace může pohybovat někde kolem 1,5 až 1,7 procenta,“ soudí Jan Bureš.

Co to vše bude znamenat pro politiku České národní banky? „ČNB bude bezesporu mít prostor jít se sazbami agresivněji dolů. Předpokládáme, že sazby mohou na konci tohoto roku skončit spíše v blízkosti 3,5 procenta než 4 %, což jsme očekávali před lednovým inflačních číslem,“ odhaduje další vývoj Jan Bureš.

Na druhou stranu předpokládá, že ČNB bude s vysokou pravděpodobností i nadále opatrná v tempu snižování sazeb v nejbližších měsících. Proč? „Viděli jsme hned po únorovém zasedání, že první kroky směrem k nižším sazbám vyvolaly poměrně silnou bouři na české koruně, a právě slabší koruna je něco, co řadu centrálních bankéřů může znepokojovat,“ říká Jan Bureš.

Dalším důvodem k obezřetnosti je podle hlavního ekonoma Patria Finance poměrně vysoká dynamika mezd a střednědobá inflační očekávání, která v podnikovém sektoru nejsou úplně dobře ukotvena. „Z tohoto důvodu si myslím, že jsou pravděpodobnější kroky směrem k nižším sazbám po 50 bazických bodech než po 75 či eventuálně i po 100 bazických bodech,“ uzavírá Jan Bureš.