Dobrá zpráva z Hradce Králové

Pro samotné vedení firmy to jistě bylo těžké a nepříjemné rozhodování. Pro českou ekonomiku jako celek je to nicméně dobrá zpráva; přesněji řečeno příklad dobrých zpráv, kterých by mělo být víc. Českému trhu práce a celé ekonomice se uleví, pokud aspoň část zdejších výrob, a zejména těch se spíše nižší přidanou hodnotou, odejde jinam. Takto uvolněná pracovní síla pak bude mít mnohem silnější motivaci nastoupit (po případné rekvalifikaci) do firem, kde je přidaná hodnota vyšší, a kde přitom zaměstnance nemůžou sehnat – třeba včetně výroby drahých hudebních nástrojů.

Na exaktní posouzení, jestli zrovna výroba levných typů klavírů a pianin skutečně patří k výrobám s nízkou přidanou hodnotou, nejsou dostatečně detailní data. Dá se tak ale usuzovat nepřímo právě z výše uvedeného kroku firmy Petrof. Jak?

Přidaná hodnota je v podstatě součet zisku a mezd. Pokud by tato výroba měla dostatečně vysokou přidanou hodnotu (tj. příjem snížený o výdaje na nakoupené materiály, polotovary, energie, dopravu, služby atd.), tato přidaná hodnota by byla stačila na pokrytí (a) výdajů na mzdy dost vysoké na udržení zaměstnanců i (b) výdajů na zisk dost vysoký na spokojenost vlastníků. U levných pianin a klavírů z východních Čech toto evidentně přestalo platit – jinak by vedení firmy tak nepříjemný krok nedělalo.

Pro milovníky debat o stagnujícím českém HDP: Ano, ve chvíli, kdy taková výroba skončí, se může tento ukazatel z počáteční úrovně snížit. Ovšem poté, co uvolněná pracovní síla nastoupí v jiných firmách na pozice s vyšší přidanou hodnotou, HDP zase vzroste, a to na úroveň, která bude oproti té počáteční vyšší.

Znepokojení by v nás podobné zprávy měly vyvolávat až teprve ve chvíli, kdy odchody firem z Čech naberou takový objem, že nezaměstnanost se začne rychle blížit ke své rovnovážné úrovni kdesi lehce pod 4 %. K tomu máme zatím zatraceně daleko a například podle prognóz ČNB i Ministerstva financí k tomu budeme mít daleko i nadále.