Běžný účet platební bilance loni pod dvou letech záporného salda vykázal kladnou bilanci. Pomohl mu návrat zahraničního obchodu „do plusu“, ekonomický vztah Česka k zahraničí se tak kýženě stabilizuje

Běžný účet platební bilance České republiky loni skončil v přebytku 89,9 miliardy korun. Stalo se tak po dvou letech záporného výsledku. Záporné saldo běžného účtu bylo zvláště výrazně předloni, kdy činilo 415,3 miliardy korun. V samotném prosinci 2023 dosáhl přebytek běžného účtu vyšší než očekávané úrovně 13,2 miliardy korun.

Návrat bilance běžného účtu platební bilance koresponduje s vývojem salda zahraničního obchodu České republiky, které se loni po dvou letech rovněž vrátilo do kladného pásma. Zahraniční obchod se zbožím, jehož saldo výrazně ovlivňuje také bilanci běžného účtu, vykázal v roce 2023 celoročně přebytek 122,8 miliardy korun, což je nominálně sedmý nejlepší výsledek historie České republiky od jejího vzniku roku 1993.

Tuzemský zahraniční obchod se totiž dokázal rychle a celkem přesvědčivě vymanit z předloňského historicky rekordního propadu v rozsahu 204,8 miliardy korun, který opět v daném směru výrazně poznamenal i běžný účet platební bilance.

Na zlepšení salda zahraničního obchodu se loni podílel především pokles dovozu. Ten pramení ze skutečnosti, že se uklidnila energetická krize roku 2022, takže výrazně klesla jak cena plynu, tak ropy. Česká republika je čistým dovozcem obou těchto klíčových surovin, takže jejich znatelné zlevnění samo o sobě značně zlepšuje bilanci tuzemského zahraničního obchodu.

V letošním roce by zahraniční obchod měl vykázat opět přebytek, a to zhruba 130 miliard korun. Zahraniční obchod by měl nadále těžit za zacelení zpřetrhaných mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců a souvisejícího obnovení plynulé výroby automobilů. Pomoci by měl také pokles úrokových sazeb v klíčových exportních odbytištích, zejména v eurozóně. Rizikem však zůstává nepříznivá ekonomická kondice Německa.

Tak jako loni i letos bude ovšem pokračovat výrazný odliv dividend z České republiky v řádu stovek miliard korun, který snižuje přebytek běžného účtu vytvořený zahraničním obchodem se zbožím a službami. Jen loni v prosinci dosáhl odliv dividend z přímých investic, které v Česku uskutečňují zahraniční subjekty, takřka 21 miliard korun.

Celkově ale návrat celoroční salda běžného účtu platební bilance do kladných hodnot svědčí o stabilizaci vztahu české ekonomiky k zahraničí, která představuje zásadní stabilizační prvek i pro kurs koruny.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank