Šokující průmyslový prosinec aneb účetní kouzla v praxi?

Objednávky v německém průmyslu byly v prosinci oproti listopadu vyšší o závratných 8,9 % (trh čekal zhruba stagnaci). Jde o nejvyšší meziměsíční nárůst za více než tři roky.



Předchozí vývoj ovšem zdaleka tak zářný nebyl: například v 4q23 byla zaznamenána v podstatě stejná hodnota jako v 3q23.

Příjemné (i když menší) překvapení přinesla česká průmyslová výroba: v prosinci meziročně (bez sezónního očištění) klesla jen o 0,7 % (trh čekal -3 %). Po sezónním očištění činil mezirok -0,1 %.

Jak napsal už včera v Bleskovce kolega Jirka Polanský: „Vzhledem k nepříznivému vývoji domácí i zahraniční poptávky a některým dalším datům za prosinec jsou dnešní data značně překvapivá.“ Prognózovat ovšem tyto měsíční údaje je při jejich kolísavosti docela noční můra.



Jedním možným vysvětlením vysokého prosincového výsledku by mohla být snaha firem účetně vykázat co největší část výroby (a zisku) ještě v roce 2023, aby se snížil základ pro zdanění – sazba daně ze zisku (DPPO) je totiž od letoška (v rámci konsolidačního balíčku) zvýšena z 19 % na 21 %. Ale stejně tak může být v pozadí i nějaký zcela jiný specifický efekt.

Každopádně Jirka ze své matlabovské kávové sedliny nevyvěštil ve včerejší Bleskovce pro český průmysl v nejbližších měsících nic hezkého: „V lednu došlo k silnému poklesu nálady v českém průmyslu, která navíc zůstává hluboko pod svým dlouhodobým průměrem, a nepříznivý vývoj signalizuje i PMI, německé PMI či německý IFO index. Naopak vývoj nových zakázek se v meziročním vyjádření vrátil po delší době k meziročnímu růstu. Celkově i nadále vnímáme vývoj předstihových indikátorů jako nepříznivý, což se mělo během prvního čtvrtletí projevit ve slabém výkonu českého průmyslu. Během letošního roku by mělo dojít k postupnému oživení v průmyslu, a to především spolu se zlepšeným vývojem domácí i zahraniční poptávky.“

Michal Skořepa