ECB nepatrně snížila výhled hospodářského růstu v eurozóně, ekonomika vzroste o méně než procento a teprve příští rok dosáhne příznivějšího tempa růstu - Globální ekonomický výhled leden 2024 - Eurozóna

ECB nepatrně snížila výhled hospodářského růstu v eurozóně, ekonomika vzroste o méně než procento a teprve příští rok dosáhne příznivějšího tempa růstu. Prosincová prognóza ECB předpovídá pro letošní rok růst HDP o 0,8%, pro rok 2025 pak zrychlení tempa růstu na 1,5 %. Analytici CF zůstali i v lednu ve svých předpovědích zdrženlivější. Aktuální měsíční data nijak zářně nevypadají. Tržby v maloobchodě v listopadu meziměsíčně poklesly a neudržely tak pozitivní dojem z října. Obzvláště výrazný byl pokles v Německu, naopak ve Francii tentokráte vzrostly. Nadále nicméně pokračuje mírné oživování ekonomického sentimentu. Podle ESI nálada pookřála ve všech sledovaných kategoriích. Kompozitní PMI naznačuje mírnou ekonomickou kontrakci ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku, která by ekonomiku eurozóny poslala do technické recese. Prezidentka ECB naproti tomu na tiskové konferenci po prosincovém zasedání uvedla, že prognóza ECB recesi v eurozóně neočekává. Z nově zveřejněných dat působí ve směru vyššího výhledu růstu ta z trhu práce. Meziroční růst mezd dosáhl ve třetím čtvrtletí loňského roku 5,3 %. Mzdy tak loni v létě poprvé po delší době vzrostly i v reálném vyjádření, což bude podporovat spotřebu domácností, zároveň to však dále snižuje konkurenceschopnost vývozců.

Výhledy inflace pro letošní rok se dále snížily, k inflačnímu cíli se ale růst spotřebitelských cen přiblíží až v příštím roce. ECB i lednový CF snížily výhled růstu HICP pro letošek, výhled pro příští rok zůstal zachován. Podle předběžných údajů v prosinci tempo růstu spotřebitelských cen v souladu s očekáváními dočasně zrychlilo (na 2,9 % meziročně) v důsledku statistického efektu nižší základny. Před rokem totiž byla zavedena některá z opatření proti vysokému růstu cen energií. Meziroční pokles cen energií se nyní v důsledku toho výrazně snížil. Naproti tomu růst cen potravin a průmyslového zboží v prosinci zpomalil. Jádrová inflace se díky tomu snížila na 3,4 %. Přetrvávající perzistence domácích inflačních tlaků byla jedním z důvodů, proč ECB ponechala v prosinci základní úrokové sazby beze změny a na rozdíl od očekávání finančních trhů ve své komunikaci zdůrazňuje zdrženlivost k jejich brzkému poklesu.