Paušální daň - kdy musíte podat daňové přiznání a co vás může vyřadit z paušálního režimu?

Paušální daň

OSVČ se mohou při splnění několika podmínek přihlásit do tzv. paušálního režimu.  Platí pak již jen jednu platbu měsíčně a tato platba obsahuje daň, sociální i zdravotní pojištění..

Počet osob v paušálním režimu každoročně stoupá, z původních cca 65.000 v roce 2021, 80.000 v roce 2022, následných 100.000 v roce 2023 (po zvýšení limitu příjmů z 1.000.000 Kč na 2.000.000 Kč) až po odhadovaných 125.000 osob v roce 2024. Tato čísla nejsou nijak vysoká a kromě toho, že pro OSVČ v rámci jejího konkrétního případu příjmů, druhu podnikání a odpočtů nabo slev na dani není paušální režim reálně finančně výhodný, mohou být důvody i v dalších situacích, které následně vyžadují daňové přiznání stejně podat a daň a pojistné přepočítat.

Na co si dát pozor v paušálním režimu?

Zbystřit byste měli v případě, pokud máte kromě příjmů z podnikání i další zdanitelné a od daně neosvobozené příjmy, například pravidelně obchodujete s cennými papíry nebo pronajímáte nemovitost. V pořádku to je, pokud tyto další zdanitelné a neosvobozené příjmy jsou již buď zdaněné srážkovou daní nebo nedosáhnou hranice 50.000 Kč - pak daňové přiznání podávat nemusíte a v paušálním režimu pokračujete standardně. Pokud v součtu ostatních příjmů přesáhnete již zmiňovaných 50.000 Kč, pak OSVČ můžete v paušálním režimu v následujících letech pokračovat, ale je třeba podat daňové přiznání. Pojďme se tedy na konkrétní situace podívat podrobněji.

Kdy daňové přiznání v paušálním režimu podat?

V paušálním režimu se po uplynutí roku daňové přiznání nepodává, to je asi základní věta, která se s paušální daní spojuje, ale není to úplně tak jednoduché. Ale v nějakých situacích se podat přiznání musí. 

V těchto případech je potřeba přiznání podat, ale není to důvod pro ukončení paušálního režimu

• kromě podnikání máte jiné příjmy, ty přesahují 50.000 Kč za rok a nejedná se o příjmy již zdaněné srážkovou daní, osvobozené od daně nebo nepodléhající dani. Typicky jde o příjmy podle  § 8 až 10 Zákona o daních z příjmů, což jsou příjmy z kapitálového majetku, z nájmu a ostatní příjmy. Tedy například příjmy z prodeje cenných papírů, kryptoměn a nebo z pronájmu nemovitosti.
  
• dále je třeba podat přiznání pokud máte příjmy ze zaměstnání, které nebyly zdaněny srážkovou daní. Srážková daň se strhává v případě, pokud jste nepodepsali u zaměstnavatele prohlášení na poplatníka a pracujete na dohodu o provedení práce a vydělali jste méně než 10.000 Kč měsíčně (za rok 2023, od roku 2024 se chystají ohledně DPP jiné limity výdělku). Pokud byl přivýdělek na jiný typ smlouvy, kde se mzda daní zálohově, tak se podání daňového přiznání  nevyhnete. V paušálním režimu ale nesmíte mít souběh pracovní smlouvy a paušálního režimu, takže pokud souběh bude trvat i nadále, tak paušální režim není nadále možný. Možnost zůstává zachována pouze u přivýdělku na DPP, kde je sražená srážková daň podle zvláštní sazby.

U příjmu nejdříve zjišťujeme, zda není osvobozen od daně. K tomu se u cenných papírů používá hodnotový a časový test (v pořadí nejdříve hodnotový, následně časový test, testy nelze kombinovat). Hodnotový test z příjmů z prodejů cenných papírů činí 100.000 Kč za 1 rok. Pokud příjmy nepřesáhnou 100.000 Kč, je tento příjem od daně osvobozen a tedy se nezahrnuje do limitu 50.000 Kč pro paušální daň. Pokud příjmy přesáhnou 100.000 Kč,  následně se zjišťuje, zda příjmy splňují nebo nesplňují časový test. Časový test znamená, že rozdíl mezi nabytím a prodejem je alespoň 3 roky. Pokud držíte cenné papíry 3 roky a více, pak je jejich prodej od daně osvobozen a tedy se opět nezahrnuje do limitu 50.000 Kč pro paušální daň. Pokud časový test část prodaných cenných papírů nesplňuje, pak tuto část příjmu musíte započítat do limitu 50.000 Kč pro paušální daň.  

Příklad dividendy a spořících účtů: Dividenda je daněna srážkovou daní. V tomto případě je tedy daň již stržena, příjem z dividendy je již čistý a dál se nedaní ani nezapočítává do limitu 50.000 Kč. V pořádku je to u dividend vyplácených českou společností. Pokud obdržíte dividendy ze zahraničí, je obvykle komplikovanější prokázat jejich zdanění. Výše srážkové daně v zahraničí navíc nemusí být stejná, jako v ČR (byť je i vyšší, např. v USA 30 %, pokud neobdrží informaci o daňovém rezidenství vlastníka). V tomto případě je musíte uvést do daňového přiznání a zdanit. Pokud je s daným státem uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, můžete započíst sraženou daň do již zaplacené daně v rámci celkové daňové povinnosti.

Srážkovou daní jsou zdaněny i úroky na spořících účtech a tedy se také  nezapočítávají do limitu 50.000 Kč a neuvádějí do přiznání.

Příklad dalších prodejů osvobozených od daně - § 4 Zákona o daních z příjmů:  Další příjem vám může vzniknout z prodeje, který je uveden v § 4 a jsou osvobozen od daně úplně. Prodej rodinného domu, ve kterém jste měli bydliště déle jak 2 roky nebo prodej motorového vozidla, které bylo drženo minimálně 1 rok a tak dále. V tomto paragrafu jsou například i osvobozené příjmy v podobě stipendia ze státního rozpočtu, dále různé penze, výsluhy, výživné a podobně.

Vždy je tedy třeba se podívat na váš konkrétní příklad. Další odstavec se bude týkat příkladů, kdy nejen, že je třeba podat daňové přiznání, ale dokonce je třeba z paušálního režimu vystoupit.

V těchto případech je třeba přiznání podat, z paušálního režimu musíte vystoupit a začít platit běžné zálohy na sociální a zdravotní pojištění:

• Vaše příjmy z podnikání za rok 2023 překročily výši 2.000.000 Kč za rok. Jedná se o maximální hranici, do které lze paušální režim využít. Konkrétně se jedná o příjmy ze samostatné činnosti podle  § 7 Zákona o daních z příjmů, které nesmí tuto částku překročit. V dalších letech již normálně musíte podat klasické daňové přiznání a nesmíte použít již paušální režim. Začínáte platit klasické zálohy na zdravotním a sociálním pojištění.
• stanete se plátcem DPH. Tento bod souvisí i s bodem předchozím. Pokud totiž příjmy přesáhnou 2.000.000 Kč, tak se povinně musíte zaregistrovat k placení DPH. To také souvisí s tím, že pokud by Vaše příjmy byly nižší než 2 miliony korun a vy jste se zaregistrovali k DPH, tak paušální režim využít nesmíte, protože není  určen pro plátce DPH. Paušální režim pro vás ale končí až posledním dnem v roce - tedy 31.12. - do této doby máte stále povinnost platit paušální zálohy.
• Dalším bodem, kdy budete z paušálního režimu vyřazeni, je v případě, pokud se stanete společníkem v.o.s. (veřejně obchodní společnosti) nebo komplementářem k.s. (komanditní společnosti. Pokud začnete vykonávat tuto funkci, tak nesmíte využívat paušální daň pro OSVČ. Paušální režim pro vás ale opět končí až posledním dnem v roce - tedy 31.12. - do této doby máte stále povinnost platit paušální zálohy.

Podání daňového přiznání v paušálním režimu 

Pokud se vás netýká žádný bod výše, tak opravdu platí pravidlo, že s paušálním režimem papírování nemusíte řešit a daňové přiznání není třeba. Pokud se vás ale nějaký bod týká a vznikla vám povinnost podat daňové přiznání, tak postup je následující:

• do daňového přiznání vyčíslíte svou daň podle obecných pravidel, jak kdybyste paušální režim nevyužívali. V přiznání se vyplní veškeré příjmy včetně příjmů z podnikání.
• dalším bodem je řádek 86 v daňovém přiznání, kde se vyplní zálohy na dani zaplacené v paušální dani. Za rok 2023 například pro první pásmo je daň 100 Kč za měsíc (1.200 Kč za rok).
• Pokud Váš další příjem byl ze zaměstnání, tak záloha na daň z příjmu ze závislé činnosti se doplní do řádku 84.
• další body podle skutečnosti
• výsledek bude buď přeplatek nebo nedoplatek. Případný přeplatek Vám bude vrácen správcem daně. Pokud bude výsledek nedoplatek, je třeba ho uhradit.

Kromě prostého porovnání výše plateb v rámci paušálního režimu a mimo něj je tedy třeba posoudit, jak často získáváte i jiné příjmy. Například příjem z nájmu (vzhledem k výši současných nájmů) nebo pravidelné obchodování s cennými papíry je ve většině případů vyřazujícím faktorem využití paušální daně.

Okomentovat na facebooku