Nemocenská a mzda za nemoc 2024: od ledna se zvýšily redukční hranice. Drobné zvýšení zaznamenají jen ti s vyšším příjmem

Od ledna 2024 se zvyšují redukční hranice, podle kterých se upravuje výpočet nemocenské. Díky tomu, můžete během pracovní neschopnosti v roce 2024 dostat více peněz. Zvýšení se však dotkne pouze příjemců s vyšším než průměrným příjmem.

Co je nemocenské a od kdy ho dostanu?

Pokud onemocníte, stane se vám nějaký úraz nebo jste v karanténě, tak máte (při splnění podmínek, které si popíšeme dále) nárok na „placenou neschopenku“. Podle délky pracovní neschopnosti můžete pobírat buď náhradu mzdy za nemoc od zaměstnavatele (za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti) nebo nemocenské od státu (od 15. dne pracovní neschopnosti).

Kdy vzniká nárok na nemocenské?

Nemocenské dostanete, pokud:

• jste uznám dočasně práce neschopným (lékař vám vystaví eNechopenku),
• účastníte se nemocenského pojištění.

Kdo je nemocensky pojištěn?

• Zaměstnanci jsou nemocensky pojištěni povinně, jestliže je jejich sjednaný měsíční příjem alespoň 4.000 Kč.
• Lidé pracující na DPP musí vydělat měsíčně více než 10.000 Kč a u DPČ je hranice příjmu zakládající účast na nemocenském pojištění od 4.000 Kč hrubého měsíčně.
• OSVČ se mohou k nemocenskému pojištění dobrovolně přihlásit.

 

Jaký je rozdíl mezi náhradou mzdy a nemocenskou?

 

Náhrada mzdy či platu: za 1.– max. 14. den nemoci

• Na náhradu mzdy mají nárok dočasně práce neschopní zaměstnanci a také osoby pracující na DPP či DPČ, pokud jejich příjem zakládá účast na nemocenském pojištění.
• Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel na základě eNeschopenky.
• Náhrada mzdy je vyplácena za skutečně neodpracované směny/hodiny.
• Náhrada mzdy je vyplácena jen maximálně po dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti (v případě delší pracovní neschopnosti je následně vyplácena nemocenská).
• Náhrada mzdy se vypočítá jako 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku za poslední čtvrtletí.

Výši náhrady mzdy za nemoc si můžete spočítat na naší kalkulačce náhrady mzdy 2024.

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nemocenské: za 15. – max . 380 den nemoci

• Na nemocenské mají nárok dočasně práce neschopní zaměstnanci, nemocensky pojištěné OSVČ a osoby pracující na DPP či DPČ, pokud jejich příjem zakládá účast na nemocenském pojištění.
• Nemocenskou vyplácí územní správa sociálního zabezpečení podle sídla zaměstnavatele (resp. mzdové účtárny) na základě eNeschopenky. Nemocenské se vyplácí stejným způsobem (tj. převodem na účet, poštovní poukázkou), jako je vyplácena mzda či plat od zaměstnavatele
• Nemocenské vyplácí ÚSSZ podle sídla Vašeho zaměstnavatele (resp. mzdové účtárny).
• Nemocenská je vyplácena za kalendářní dny, tj. včetně víkendů a svátků.
• Nemocenská je vyplácena od 15. dne pracovní neschopnosti po dobu trvání neschopenky, nejdéle ale 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény. Po skončení podpůrčí doby (tj. 380 dnů) je možné požádat o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. O prodloužení výplaty nemocenské rozhoduje ÚSSZ, a to max. o 350 dnů.
• Nemocenská se vypočítá jako 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu a postupně se zvyšuje s délkou trvání pracovní neschopnosti na 66 % od 31. dne a na 72 % od 61. dne.

Výši nemocenské podle vašeho příjmu a délky pracovní neschopnosti si můžete spočítat na naší kalkulačce nemocenské 2024.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jak zvýšení redukčních hranic ovlivní výši dávek v nemoci, resp. výši náhrady mzdy a nemocenské?

Jak jsme zmiňovali v úvodu článku, od 1. 1. 2024 dochází ke každoroční valorizaci redukčních hranic v souvislosti s výší průměrné mzdy. Pro rok 2024 jsou redukční hranice stanoveny takto:

Díky lednovému zvýšení redukčních hranic a principu výpočtu dávek se určité zvýšení - ať už náhrady mzdy či nemocenské - dotkne pouze těch, jejichž hrubá měsíční mzda či plat je cca 41.000 Kč a a více. Při průměrné či podprůměrné mzdě se zvýšení redukčních hranic na výši nemocenské neprojeví. Názorně si to můžeme ukázat na příkladu.

Situační případ:
Paní Dlouhá je zaměstnaná na plný úvazek a v roce 2024 bude nemocná po dobu 28 dnů.
Prvních 14 dnů bude pobírat náhradu mzdy od zaměstnavatele – dostane náhradu jen za pracovní dny, v případě paní Dlouhé je to za 10 pracovních dnů, resp. 80 hodin.  
Po dobu dalších 14 dnů bude pobírat nemocenskou, která je vyplácena za kalendářní dny.
Jak se budou dávky při nemoci lišit při různých úrovních mzdy/platu a jaký je rozdíl ve srovnání s loňským rokem?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Existuje ochranná lhůta na nemocenské po skončení zaměstnání?

Pokud onemocníte (stanete se dočasně práce neschopný) a nastoupíte na neschopenku v ochranné lhůtě 7 dnů od skončení zaměstnání, dostanete nemocenské od 15. kalendářního dne neschopenky. Pokud zaměstnání trvalo méně než 7 dnů, je ochranná lhůta tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání. Prvních 14 dnů ale náhradu mzdy či platu nedostanete, protože už nejste zaměstnaní.

Kdo rozhoduje o pracovní neschopnosti?

Neschopenku může vydat a ukončit lékař – v elektronickém formuláři potvrdí nemoc, úraz či karanténu. Lékař může neschopenku vystavit i 3 kalendářní dny zpětně a ukončit ji může maximálně 3 dny dopředu. Ošetřující lékař předá nemocnému v tištěné podobě II. díl neschopenky, tzv. Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnavateli nic předávat nemusíte, vše probíhá automaticky pomocí systému eNeschopenky.

Více detailních informací o nemocenské a náhradě mzdy píšeme TADY.