O vstupu do eurozóny je třeba zahájit seriózní debatu. Věcnou a bez emocí (Eva Zamrazilová)

 

Rozhovor s Evou Zamrazilovou, viceguvernérkou ČNB
Terezie Tománková (TV Prima 7. 1. 2024, pořad Partie Terezie Tománkové)

„Obyvatelstvu by nemělo být jednak pouze slibováno, co všechno euro přinese dobrého, ale ani by nemělo být na druhé straně jen děšeno tím, co všechno špatného by s tím mohlo přijít,“ uvedla viceguvernérka Eva Zamrazilová v pořadu Partie na TV Prima. Tématem rozhovoru byl vedle aktuální debaty o zavedení eura v ČR také výhled ekonomiky na rok 2024 a nastavení úrokových sazeb.

• Celý rozhovor v záznamu pořadu Partie Terezie Tománkové v čase od cca 50:30 (externí odkaz na web CNN Prima News)

Vybrané citace

„Je potřeba tady (o vstupu do eurozóny) zahájit seriózní debatu. Debatu, která je bez emocí, která vyvrátí určité mýty na obou stranách, protože obyvatelstvu by nemělo být jednak slibováno, co všechno euro přinese dobrého, ale ani by nemělo být na druhé straně děšeno tím, co všechno špatného by s tím mohlo přijít.“

„Myslím, že by bylo špatné jak ekonomicky, tak politicky, kdyby některá vláda vstup (do eurozóny) zahájila na sílu a potom ho po několika letech další vláda zastavila.“

„Pobyt v mechanismu ERM II je potřeba zkrátit na minimum. Opravdu nedává smysl, aby to období bylo delší než 2 roky. Čili, první by se muselo stanovit datum přijetí eura a od toho zpětně odvinout datum případného vstupu do toho režimu těch kurzových mechanismů (ERM II), podle odhadu legislativních lhůt jednotlivých kroků spojené nejen tedy s tím, co si o tom myslíme my, ale i se zkušenostmi zemí, které přistupovaly.“

„Ekonomika se začne pomalu nadechovat a inflace, myslím, vydechne už velmi rychle. Já jsem před rokem pro Seznam Zprávy říkala, že letos v lednu by inflace měla začínat trojkou. Tehdy to byl poměrně kontroverzní výrok, ale dneska vidíme, že inflace bude v lednu začínat pravděpodobně trojkou. Bude mezi 3–4 %, to je většinový názor všech ekonomů. Takže myslím, že ty naše odhady jsou celkem spolehlivé.“

„Odhady ministerstva financí ohledně ekonomického růstu pro příští rok a odhady analytiků jsou někde mezi 1 a 2,5 %, my jsme někde na té spodní hranici, ministerstvo o něco výš, ale růstu mezi 1 a 2 % bychom se skutečně dočkat měli a ta inflace by se měla vrátit doopravdy velmi blízko k tomu cílenému pásmu.“

„Je tady nejistota ohledně toho, jak se budou vyvíjet ceny potravin. Nevypadá to tak špatně, jak hovořily hrozby některých maloobchodníků a zástupců těchto sdružení. Vypadá to, že potraviny v lednu a v dalších měsících skutečně porostou minimálně. Nejistotou jsou ceny ve službách, protože tam doopravdy nevíme, do jaké míry dražší energie ti poskytovatelé služeb promítnou. A potom se samozřejmě velmi špatně počítá efekt cen energií. Já se domnívám, že ceny energií pro domácnosti zůstanou víceméně zhruba tam, kde byly v prosinci, že to tam příliš zdražovat nebude. Snižuje se silová složka, naopak roste složka regulovaná, ale zase už nás nečeká jako ostatní země růst té regulované složky, tam už máme ty domácí úkoly víceméně splněny. A věřím tomu nebo předpokládám, že je spíše prostor pro pokles cen energií.“

„Ten trend (snižování úrokových sazeb centrální bankou) bude pokračovat v závislosti na tom, jak se bude vyvíjet inflace. Pokud by ten sestup k dvojce byl pomalejší, než si myslíme, tak by to znamenalo, dejme tomu spíše pomalé snižování o 25 bazických bodů. Pokud by inflace klesala rychleji, tak je někdy možné přistoupit i k výraznějšímu snížení sazeb. Ovšem, co mě osobně poměrně překvapilo, je to, jak razantně postupovaly banky v reakci na 0,25% snížení reposazby. My teď už vidíme, že se snižují úroky na spořicích vkladech o 1,5, 2–3 procentní body. Banky se vlastně chovají tak, jako kdybychom tu reposazbu posunuli někam na 5 %, což jsme neudělali. Doufám, že ta reakce nebude čistě asymetrická a že bude následovat to, že zlevní také hypotéky a úvěry pro podniky.“