Zatímco česká inflace opět mírně klesne, ta americká by měla naopak vzrůst (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Tento týden zveřejněné indikátory z české ekonomiky pravděpodobně nepotěší. Po říjnovém oživení podle naše odhadu v listopadu došlo k meziměsíčnímu poklesu průmyslové produkce i maloobchodních tržeb. Slabá ekonomika ale pomáhá zkrotit inflaci. Ta podle nás v ČR klesla z listopadových 7,3 % y/y na 6,9 % v prosinci. V USA naopak inflace pravděpodobně nepatrně zrychlila, a to z 3,1 % na 3,2 % y/y. Německý průmysl podle našeho odhadu již neklesal, žádná sláva ale listopadový výsledek podle nás také nebude. To však nebude jediný indikátor z Evropy. Tento týden jich bude zveřejněna celá řada, jak ukazuje tabulka níže.

Týden plný dat z tuzemské ekonomiky

Měsíční indikátory ukáží na přetrvávající slabost české ekonomiky, která přispěla k dalšímu poklesu inflace. Tuzemské hospodářství vstoupilo do loňského závěrečného čtvrtletí v lepší kondici, jak ukázala říjnová data. Obáváme se však, že pozitivní vývoj dále již nepokračoval a odhadujeme, že maloobchodní tržby i průmyslová produkce v listopadu oslabily. Průmyslová produkce podle nás klesla o 0,4 % m/m vlivem nižší výroby aut. I tak by měla zůstat poměrně solidní. Dále čekáme, že maloobchodní tržby bez aut po silném říjnovém růstu v listopadu mírně klesly o 0,2 % m/m. To by mělo potvrdit fakt, že spotřebitelské výdaje zůstávají utlumené. Inflace se podle našeho odhadu v prosinci snížila na 6,9 % y/y z listopadových 7,3 %. Výše ji nadále držel technický vliv nižší srovnávací základny konce roku 2022, která souvisí s tehdejším zavedením úsporného energetického tarifu. Nebýt toho, inflace by se již pravděpodobně pohybovala mírně nad 4 % y/y. Z hlediska meziměsíčního vývoje očekáváme pokles cen pohonných hmot a potravin, zatímco regulované ceny pravděpodobně stagnovaly. Jádrová inflace by se v meziměsíčním anualizovaném vyjádření měla udržet v tolerančním pásmu ČNB a v tom meziročním klesnout z listopadových 3,9 % na 3,5 % v prosinci. Podrobněji se ekonomickým indikátorům z české ekonomiky, které budou v tomto týdnu zveřejněny, věnujeme zde: https://bit.ly/CMF_Jan24_CZ.

Z globálního úhlu pohledu bude sledována především americká inflace a vývoj německého průmyslu. Růst spotřebitelských cen v USA podle našeho odhadu v prosinci mírně zrychlil, a to jak v meziměsíčním (z 0,1 % na 0,2 %), tak i meziročním vyjádření (z 3,1 % na 3,2 %). Důvodem je odeznění poklesu cen pohonných hmot, který byl v předchozích měsících hlavním zdrojem zmírňování celkové inflace. Meziměsíční dynamika jádrové inflace by měla stagnovat na 0,3 %, což by v meziročním vyjádření vedlo k poklesu z 4,0 % na 3,9 %. Stále by tedy mělo platit, že růst pro Fed klíčové skupiny spotřebitelských cen zůstává vysoko nad jeho dvouprocentním cílem. V platnosti zřejmě zůstane i fakt, že na vyšších úrovních americkou inflaci drží zejména stále relativně rychlý růst nákladů spojených s bydlením. V případě německé průmyslové produkce (zahrnující i stavebnictví) očekáváme, že v listopadu meziměsíčně vzrostla o 0,2 % po říjnovém poklesu o 0,4 %. Vývoj průmyslové výroby v Německu tak zůstane utlumený při meziročním poklesu o 4 %. Překážkou významnějšího oživení je hlavně nízká poptávka, která navíc podle minulý týden zveřejněných údajů listopadových maloobchodních tržeb v Německu dále klesla.

Slabá ekonomika byla argumentem pro snížení sazeb ČNB

Česká ekonomika ve třetím loňském čtvrtletí silně klesla. V pořadí třetí a zároveň konečný odhad přinesl revizi míry mezičtvrtletního poklesu tuzemského HDP v Q3 23 z -0,5 % na -0,6 %. Z hlediska struktury za snížením HDP stál hlavně záporný příspěvek změny stavu zásob (-0,5 pb). Kromě spotřeby vlády ale mezičtvrtletně klesaly všechny složky. Negativní byl příspěvek čistého vývozu (-0,1 pb) v důsledku slabého výkonu průmyslu, na kterém se podepsaly obnovené problémy s dodávkami dílů pro výrobu automobilů. Přetrvávající slabou domácí poptávku pak potvrdil vývoj spotřeby domácností, která se mezičtvrtletně snížila o 0,4 %, zatímco výsledek za Q2 (+0,6 % q/q) již dával naději na alespoň částečné oživení. Podobně také fixní investice po předchozím růstu v Q3 klesly o 0,6 %. K významnému zlepšení výkonu české ekonomiky pravděpodobně nedošlo ani v závěrečném čtvrtletí loňského roku. Předstihový PMI ze zpracovatelského průmyslu se po celé Q4 držel hluboko pod 50 body a v prosinci navíc došlo ke zhoršení. Stejně tak i spotřebitelská důvěra zůstává nízká a v prosinci dokonce klesla na nejnižší úroveň od ledna loňského roku.

Slabá data z reálné ekonomiky společně s umírněnou cenovou dynamikou byla pravděpodobně pro bankovní radu ČNB hlavním důvodem, proč po delší době otálení před Vánoci rozhodla o snížení úrokových sazeb. V pátek zveřejněný záznam z posledního zasedání ukazuje, že by pokles sazeb ČNB měl pokračovat také v následujících měsících. Ve srovnání s předchozími zasedáními je tón záznamu podstatně holubičí, když proinflační rizika se podle hodnocení bankovní rady v poslední době snížila, ač tedy neodezněla úplně. V kontextu toho je překvapivá reakce finančních trhů, když korunové sazby v pátek mírně vzrostly (v rozsahu maximálně do 10 bb podle splatnosti) a koruna zpevnila o 0,4 % k hladině 24,56 CZK/EUR. Z části se však na tom pravděpodobně podílelo níže zmíněné oslabení amerického dolaru vůči euru.

Stále poměrně silný trh práce v USA a zrychlení inflace v Evropě kvůli technickému faktoru. Počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru USA dosáhl v prosinci 216 tis., což bylo oproti konsensu o 41 tis. více. Ve srovnání s listopadovými 173 tis. navíc růst zaměstnanosti zrychlil. Listopadový údaj byl však revidován o 26 tis. směrem dolů. Americká míra nezaměstnanosti pak stagnovala na 3,7 % oproti očekávanému nárůstu na 3,8 %. Podobně i týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, které nadále zůstávají poblíž 200 tis. ukazují na fakt, že ochlazovaní amerického trhu práce je jen velmi pozvolné. V Evropě byl v minulém týdnu hlavním ekonomickým údajem první odhad inflace za prosinec. Ta v eurozóně v meziročním vyjádření zrychlila z 2,4 % na 2,9 %. Důvodem byl ale technický vliv související s vládní pomocí s drahými energiemi, v důsledku čehož se ke konci roku 2022 domácnostem výrazně snížily platby za energie. Tento efekt nižší statistické základny se týkal především Německa. Jádrová inflace v eurozóně v souladu s očekáváními zpomalila z 3,6 % na 3,4 %, i tak ale zůstává vysoko nad dvouprocentním cílem ECB. Americký dolar po většinu uplynulého týdne posiloval. Šlo spíše o technickou korekci předvánočního oslabení, ke kterému přispělo holubičí vyznění posledního zasedání Fedu, který bez ostychů začal hovořit o snižování úrokových sazeb. Ke konci týdne přišlo s ohledem na sílu dat z tamního trhu práce překvapivé oslabení. I tak ale dolar uzavřel minulý týden oproti euru o zhruba půl procenta silnější a poblíž úrovně 1,098 USD/EUR.