Německo - inflační tlaky slabé, maloobchod je v útlumu

Včera vyšel předběžný odhad německé inflace za prosinec. Meziměsíčně se cenová hladina zvýšila o 0,1 %, a již třetí měsíc se tak cenový vývoj pohybuje na velmi slabých hodnotách. Částečně za tím stojí klesající ceny pohonných hmot, nicméně nemalý vliv má i slabý výkon ekonomiky a vysoké sazby ECB. Z pohledu posledních měsíců se tak zvyšuje pravděpodobnost, že by se německá inflace mohla relativně brzy vrátit směrem k normálním hodnotám poblíž inflačního cíle.



Meziročně ale došlo k zesílení inflace na 3,7 %. Tento vývoj, na první pohled ne zcela v souladu se slabou meziměsíční inflací, je dán vývojem cen energií během předloňského roku. V prosinci 2022 totiž došlo k podpoře domácností, což německý staťák započítal jako dočasné snížení cen energií. Je to obdobné jako český Úsporný tarif (česká meziroční inflace také v říjnu zesílila z důvodu vládní podpory z roku 2022).



Trhy čekají první pokles sazeb ECB v dubnu. To je asi vyvážený odhad, když v té době by již inflace měla být „pod kontrolou“, protože se do cenového vývoje více dostane slabý vývoj ekonomiky eurozóny.

Nicméně, pokud bychom vzali čistě data, tak ta podle mě naznačují potřebu snížit sazby co nejrychleji. Což navíc není něco, co by se objevilo tento týden. Již loni jsem psal v Restartech, že ekonomika eurozóny je „zralá“ na pokles sazeb, a na tom se od té doby nic nezměnilo. Současnou hladinu sazeb ECB vnímám jako až příliš velkou vzhledem k tomu, jak došlo ke zhoršení vývoje v Německu, které se postupně přenáší do celé eurozóny. ECB se ale trochu nesmyslně více dívá na současnou inflaci namísto té budoucí (která by jí měla primárně zajímat) a vyčkává. Proto tržní odhad na duben dává smysl.

Mimochodem, dnes ráno vyšel německý maloobchod za listopad. Meziměsíční hodnota -2,5 % a meziroční hodnota na -2,4 % jsou v souladu ostatními daty (útlum poptávky domácností se s několika měsíčním zpožděním přenese do cenového vývoje a pak si toho ECB snad všimne).

Jiří Polanský