Bankovní rada na svém prosincovém zasedání snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. ČNB se tak připojila k Maďarsku a Polsku, když coby třetí centrální banka v Evropské unii začala snižovat úrokové sazby

Bankovní rada na svém prosincovém zasedání snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu: repo sazbu na úroveň 6,75 %.

Na finančním trhu převažovaly sázky na tento výsledek, nejistoty ale byly výrazné s tím, že by v bankovní radě mohla opět převážit opatrnost s odsunutím prvního snížení sazeb do roku 2024.

ČNB se tak připojila k Maďarsku a Polsku, když coby třetí centrální banka v Evropské unii začala snižovat úrokové sazby.

Pro snížení úroků hovořila data z české ekonomiky v podobě klesající inflace, slabého výkonu HDP a v porovnání s prognózou ČNB také slabšího růstu mezd.

Koruna je oproti listopadové prognóze ČNB ve stávajícím čtvrtletí zatím o necelé půl procento silnější a tržní úrokové sazby jsou oproti prognóze centrální banky naopak vyšší a na prostor pro snížení úroků tedy poukazuje i vývoj měnových podmínek v české ekonomice.

Mírné snížení repo sazby ČNB o čtvrt procentního bodu na úroveň 6,75 % je v souladu s převažujícím očekáváním finančního trhu.

Již na listopadovém zasedání byly dva hlasy pro snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu – viceguvernér Frait a člen bankovní rady Holub – a na možnost snížení úroků na prosincovém zasedání poukazovaly v uplynulých týdnech komentáře i některých dalších členů bankovní rady.

Zároveň ale byla zmiňována nejistota ohledně novoročního navýšení cen energií a nového nacenění potravin s rizikem tlaku na navýšení inflačních očekávání na straně domácností a firem.

Předpokládám, že rozhodnutí bankovní rady nebylo jednomyslné, tedy že vedle většinové podpory mírného snížení úroků zde zůstal také tábor zastánců stability úrokových sazeb.

Pro snížení úrokových sazeb hovoří data z české ekonomiky: nejen klesající inflace, ale také slabý výkon HDP v letošním třetím čtvrtletí a oproti očekávání ČNB také slabší růst mezd.

Pokud vezmeme předpoklady čtvrtletní prognózy ČNB zveřejněné počátkem listopadu, tak oproti očekávání je koruna vůči euru mírně silnější a úrokové sazby na tuzemském peněžním trhu jsou nad prognózou centrální banky, tedy měnové podmínky v české ekonomice jsou přísnější, než prognóza předpokládala.

V neposlední řadě se snížením úroků v letošním závěrečném čtvrtletí počítala i samotná prognóza z dílny ČNB: za celé závěrečné čtvrtletí až o tři čtvrtiny procentního bodu.

Rozhodnutí zahájit proces snižování úrokových sazeb vnímám jako zcela opodstatněné.

Pokud se měnová politika drží vpředhledícího přístupu, kdy prognóza pro rok 2024 předpokládá návrat inflace do oblasti dvouprocentního cíle, tak bylo odkládání pozvolného snižování úroků stále více těžko obhajitelné.

Zajímavá bude odpolední tisková konference bankovní rady: dozvíme se nejen skóre dnešního hlasování o nastavení úrokových sazeb, ale také to, jak se bankovní rada vyjádří k otázce dalšího snižování úroků.

Osobně očekávám, že bankovní rada sníží úrokové sazby o čtvrt procentního bodu jak na svém únorovém zasedání, tak v březnu.

V průběhu druhého čtvrtletí by se na pořad mohlo dostat snižování úroků o půl procentního bodu v jednom kroku s tím, jak v souvislosti s klesající inflací budou reálné úrokové sazby v české ekonomice na poměrně vysokých kladných úrovních.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.

Okomentovat na facebooku