Fialova vláda bude moci hned zkraje roku 2024 deklarovat vítězství nad inflací, vyplývá z nové analýzy agentury Bloomberg. Pravděpodobnost, že Fialův kabinet bude vládnout minimálně do roku 2029, tak vzroste

Inflace v Česku hned zkraje příštího roku dramaticky klesne, a to zhruba na čtvrtinu své nynější úrovně. Ve své dnešní analýze stavu a výhledu české ekonomiky to konstatuje agentura Bloomberg (viz níže). Má-li agentura pravdu, bude Fialova vláda hned zkraje roku 2024 moci deklarovat své vítězství nad inflací. To jí o rok později může zásadně dopomoci k zopakování volebního úspěchu a k prodloužení své vlády do dalšího funkčního období, potenciálně tedy minimálně do roku 2029.

Agentura Bloomberg se ve své zmíněné analýze odvolává na nejnovější prognózu České národní banky. Tu ČNB zveřejnila letos počátkem listopadu. Meziroční inflace by měla podle této prognózy hned počátkem roku 2024 klesnout poblíž úrovně dvou procent, tedy poblíž úrovně inflačního cíle ČNB. „Existuje jen málo důvodů, proč by se tak nemělo stát,“ uvádí přitom Bloomberg ve své dnešní analýze. Jednalo by se o mohutný propad inflace v ČR. Vždyť podle včera zveřejněných dat Eurostatu vykazovalo letos v listopadu Česko vůbec nejvyšší meziroční inflaci ze všech zemí EU, a to rovnou osmiprocentní. Pokles inflace na úroveň zhruba dvou procent by tedy značil pokles vskutku jen na přibližně čtvrtinu nynější úrovně. 

Takový vývoj ale ostatně naznačuje kupříkladu vývoj hladiny spotřebitelských cen v ČR od letošního ledna do listopadu. Inflace v tomto období činí zhruba jedno procento a je tedy znatelně pod cílem ČNB. Posledním inflačním skokem, který v Česku nastal, je totiž ten vztažený k letošnímu začátku ledna. Ten je však patrný pouze tehdy, pokud inflaci měříme počínaje loňským prosincem anebo nějakým ještě starším měsícem. Z meziročního porovnání ale tyto měsíce vypadnou počínaje právě lednem 2024.     

Podle zmíněné analýzy Bloombergu už právě od ledna 2024 tedy „není pochyb, že existuje prostor pro prudký propad jak obecné inflace, tak inflace jádrové“. Jádrová inflace nezahrnuje kolísavé položky typu cen energií nebo potravin. Jedná se o jaksi trvalejší, fundamentálnější inflační ukazatel, který je pro rozhodování centrálních bank mnohdy i podstatnější než ukazatel obecné inflace, o němž se nejvíce mluví v médiích. Jádrová inflace v Česku v listopadu činila podle Eurostatu 5,9 procenta v meziročním vyjádření, takže byla nejnižší za dva roky, tedy za celé období od listopadu 2021. Podle ČNB, která vychází z jiné metodiky, odpovídala jádrová inflace v listopadu dokonce jen úrovni 3,9 procenta v meziročním pohledu. Odpovídala tedy nižší hodnotě, než s jakou ČNB ve své zmíněné prognóze počítala. 

Rapidně klesající česká inflace by v příštím roce měla podle Bloombergu podpořit jak spotřebu domácností, tak investice, což oboje povede k růstu hrubého domácího produktu ČR a současně ale i k růstu objemu dovozů. Výsledkem tak může být mnohem slabší zlepšení salda běžného účtu platební bilance ČR, než jakého jsme svědky letos, konstatuje Bloomberg. Zvýšená spotřeba Čechů totiž sice citelně přispěje k navýšení objemu dovozů, avšak vývoz z České republiky se zejména kvůli problémům německé ekonomiky nemusí podařit navýšit ve srovnatelném rozsahu. Slabší zlepšování stavu běžného účtu by mohlo způsobit horší výkon koruny v porovnání s dalšími regionálními měnami, tedy v porovnání s polským zlotým a maďarským forintem, upozorňuje Bloomberg. 

Nicméně v porovnání s eurem i dolarem by koruna v příštím roce zpevnit měla, plyne z modelu Bloombergu. Podle něj by se euro mělo koncem příštího roku prodávat za 24,45 koruny (nyní je to 24,53 koruny), zatímco dolar by měl stát 22,15 koruny (nyní je to 22,40 koruny).

Každopádně Fialova vláda by vskutku měla v příštím roce, posledním předvolebním, moci deklarovat své zkrocení inflace. To, že se v poklesu inflace zhusta projevují faktory, jež vláda nemá, a ani nemůže mít pod kontrolou, bude při správném uchopení příslušné politicko-marketingové kampaně, která nás jistě čeká, zcela druhotné. Občané si všimnou, že zdražování ustalo a když se jim „správně“ vysvětlí, že je to díky činnosti vlády, podstatná část veřejnosti – voličů – uvěří. A vzhledem k tomu, že ekonomika – a růst spotřebitelských cen zejména – bude nepochybně klíčovým tématem sněmovních voleb roku 2025, může toto „uvěření“ být klíčové právě pro zopakování volebního úspěchu stran pětikoalice z roku 2021, jakkoli tomu výsledky nynějších průběžných šetření politických preferencí voličstva příliš neodpovídají.    

 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank