Většinu cizinců pobývajících v Česku tvořili Ukrajinci - vyplývá z dat zveřejněných ČSÚ z 13. 12. 2023

Koncem roku 2022 dosáhl počet cizinců legálně pobývajících na našem území rekordního počtu 1 116 tisíc osob. Jejich podíl na celkové populaci tak vzrostl na 10,3 %. Přes 600 tisíc cizinců pocházelo z Ukrajiny, většinou se jednalo o válečné uprchlíky.

Cizinci pobývající na území ČR podle kategorií pobytu

K 31. 12. 2022 pobývalo legálně na území České republiky celkem 1 116 154 cizinců, z toho 70 % (780 926) na základě některého z druhů přechodného pobytu (občané tzv. třetích zemí na dlouhodobá víza, dlouhodobý pobyt nebo s uděleným statusem dočasné ochrany, občané EU a jejich rodinní příslušníci na základě registrovaného přechodného pobytu). Celkem 332 772 cizinců mělo na území našeho státu platné povolení k trvalému pobytu. Zbytek, tj. 2 456 osob, tvořili cizinci evidovaní na našem území s platným azylem. Podíl cizinců na populaci ČR tak v roce 2022 vzrostl na zatím nejvyšší registrovanou hodnotu 10,3 %, přičemž meziroční přírůstek celkového počtu cizinců činil 455 305 osob.

Zastoupení žen mezi cizinci s povoleným pobytem v roce 2022 se v důsledku přílivu převážně matek s dětmi z válkou napadené Ukrajiny oproti předchozím letům výrazně zvýšilo a dosáhlo poprvé za celou dobu sledování migračních statistik u nás nadpoloviční většiny (51,1 % - pro srovnání v roce 2021 to bylo 43,5 %).

Věková struktura cizinců vykazuje oproti věkové struktuře majoritní populace určité odlišnosti, které lze vysvětlit dosud převažujícími ekonomickými motivy migrace cizinců do ČR, ke kterým se v roce 2022 přiřadily i důvody humanitární. Silně jsou tradičně zastoupeny zejména kategorie mladšího produktivního věku, tj. 25-39 let. V tomto věkovém rozmezí se v roce 2022 nacházely více než čtyři desetiny (41,6 %) všech legálně pobývajících cizinců u nás (oproti roku 2021, kdy bylo registrováno 35,2 %, tato hodnota výrazně vzrostla). Celkový podíl kategorie 15-64 let se však meziročně snížil o 5,5 p. b., na 78,5 %. Oproti tomu, v důsledku války na Ukrajině, kdy do Česka od roku 2022 přicházely zejména matky s nezletilými dětmi, se významně navýšilo zastoupení dětské složky, 0-14 let, a to z 10,6 % v roce 2021 na 16,5 % v roce 2022. Velmi nízký podíl v porovnání se strukturou populace ČR pak připadá na osoby v poproduktivním věku. V kategorii nad 65 let se v roce 2022 nacházelo pouhých 5,0 % cizinecké populace, tzn. o 0,5 p. b. méně než v roce 2021.

Zajímavé informace přinášejí data Ředitelství služby cizinecké policie, které eviduje cizince z třetích zemí, jimž byl povolen přechodný pobyt na našem území, a to podle daného účelu pobytu. Z těchto údajů je zřejmé, že v posledních letech jednoznačně dominující účel pobytu cizinců ze zemí mimo Evropskou unii - zaměstnání a podnikání – nahradily v roce 2022 účely pobytu spadající do kategorie „jiné“.

Mezi Ukrajinci výrazně převažují ženy. Jejich podíl činil v roce 2022 56,6 %, přičemž za celou cizineckou populaci tento podíl v minulém roce vzrostl na 51,1 %.

Z územního pohledu je zřejmé, že nejvíce ukrajinských občanů je soustředěno v našem hlavním městě. Ke konci roku 2022 jich zde bylo evidováno celkem 169 892 neboli 26,7 % z celkového počtu Ukrajinců legálně pobývajících na našem území. Na druhém místě, z hlediska počtu i podílu, byl Středočeský kraj, na jehož území bylo registrováno 97 322 ukrajinských občanů (tj. 15,3 % z jejich celkového počtu). V pořadí třetí je pak Jihomoravský kraj, s 62 574 registrovaných ukrajinských občanů (tj. s 9,8% podílem na celkovém počtu ukrajinských občanů v ČR). Na druhé straně spektra, tj. mezi regiony s nejnižšími počty i podíly ukrajinských občanů, se zařadily kraje Zlínský (16 566), Olomoucký (17 699) a Karlovarský (21 270).

V roce 2022 získalo celkem 6 453 cizinců státní občanství České republiky. Z tohoto počtu připadalo 1 573 (24,4 %) na ukrajinské občany. Počet ukrajinských občanů, kteří získali české státní občanství v roce 2022, tak ve srovnání s rokem 2021 vzrostl o 89 osob.

Od roku 2004 do roku 2022, tj. za zhruba dvacetileté období, bylo v ČR podáno celkem 33 840 žádostí o mezinárodní ochranu [1] . Za celé toto období k nám přišlo nejvíce žadatelů o mezinárodní ochranu z některé z evropských zemí, a to celkem 16 294. Na druhém místě, z hlediska počtu žadatelů, byl asijský kontinent, s 13 323 registrovanými žádostmi o azyl. Ze zemí obou amerických kontinentů přišlo 899 žadatelů. Počet žadatelů o mezinárodní ochranu přicházejících z afrického kontinentu pak za celé sledované období činil bezmála 3 tis. osob (2 629).

Nejvíce žadatelů o mezinárodní ochranu přicházelo do ČR v letech 2004-2006, kdy jejich počty dosahovaly několika tisíc ročně. Naopak nejméně žadatelů, v řádu několika set ročně, bylo registrováno v období 2010-2013.

V roce 2022 bylo v ČR podáno celkem 1 694 žádostí o mezinárodní ochranu, což bylo o 20 % méně než v předchozím roce.

Žadatelé o mezinárodní ochranu v ČR pocházeli v roce 2022 z celkem 61 zemí. Nejvíce žádostí bylo přijato od státních příslušníků Ukrajiny, a to celkem 280 žádostí. Dále následovali občané Turecka (236 žádostí), Ruska (157 žádostí), Gruzie (138 žádostí), Vietnamu (182 žádostí) a Moldavska (94 žádostí). Nejvyšší meziroční nárůst žádostí o mezinárodní ochranu byl v rámci TOP 10 zemí mezi lety 2021 a 2022 evidován u státních příslušníků Turecka (z 50 na 236) a Ruska (z 20 na 157). Naopak k výraznému poklesu podaných žádostí, ze 176 na 61, došlo mezi uvedenými roky u občanů Afghánistánu.

[1] Počty žádostí o mezinárodní ochranu nezahrnují žádosti o dočasnou ochranu v souvislosti s válkou na Ukrajině. Udělení mezinárodní ochrany je podle platné legislativy možné buď formou azylu nebo doplňkové ochrany. Pokud jde o status dočasné ochrany, ten spadá do kategorie povolených přechodných pobytů, jde vlastně o dlouhodobé vízum.

Zdroj dat: ČSÚ/Život cizinců v ČR