Inflace je neústupnější, než se čekalo. Výraznější, než se myslelo, bude i v příštím roce, a to zejména kvůli nečekaně silnému růstu cen státem regulované složky cen energií
Listopadová inflace v Česku mírně předčila očekávání, což zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka zahájí snižování svých úrokových sazeb až příští rok, a ne ještě letos. Meziroční inflace vykázala v listopadu úroveň 7,3 procenta. Česká národní banka přitom ve své aktuální prognóze počítala s inflací čítající „jen“ 7,1 procenta. Listopadová inflace je rovněž mírně vyšší, než s jakou počítal trh – ten předpokládal inflaci ve výši 7,2 procenta. Rychlejší než předpokládaná je rovněž inflace meziměsíční. Trh totiž počítal s mírným poklesem cen oproti říjnu, o 0,1 procenta. Namísto toho se ceny v listopadu oproti říjnu zvýšily, a to o 0,1 procenta.
Přesto meziroční inflace oproti říjnu zpomaluje, a to z 8,5 procenta na právě 7,3 procenta. Zásadní podíl na tomto zpomalení má příznivý cenový vývoj řady potravin. Například brambory už meziročně nezdražují o 49 procent jako v říjnu, nýbrž o 29 procent. Vejce v listopadu zlevnily meziročně o výrazných 26 procent, zatímco cukr o 19 procent.
Meziroční inflaci podobně jako v říjnu opticky zvyšoval loňský energetický úsporný tarif. Ten v posledním loňském čtvrtletí uměle snižoval ceny energií pro domácnosti, neboť platbu za jejich část na sebe vzal stát. Došlo tak k ponížení základny letošního meziročního srovnání, tudíž kvůli tomuto statistickému efektu byla letos v listopadu meziroční inflace zase uměle navýšená. Nebýt loňského zavedení tarifu, činila by listopadová meziroční inflace 4,7 procenta (a ne 7,3 procenta).
Koruna vůči euru v reakci na zveřejnění listopadové inflace bezprostředně mírně zpevnila, což značí, že devizoví obchodníci nyní v o něco vyšší míře sází na to, že Česká národní banka zahájí cyklus snižování úrokových sazeb až v příštím roce, nejspíše na svém únorovém zasedání. A zároveň vnímají to, že inflace může být i v příštím roce neústupnější, než se dosud zdálo. Proto sázejí i na to, že ČNB bude se snižováním sazeb postupovat pomaleji a opatrněji. Což má rovněž zpevňující efekt na korunu.
V prosinci by inflace měla činit 7,2 procenta, takže za celý letošní rok vykáže průměrnou úroveň 10,8 procenta, což je v souladu s aktuální prognózou ČNB. V příštím roce by měla průměrně celoročně činit 3,2 procenta, přičemž jejímu výraznějšímu poklesu směrem k dvouprocentnímu inflačními cíli ČNB zamezí zejména výraznější než převážně očekávané lednové zdražení energií, konkrétně jejich regulované složky.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
Zprávy a komentáře k inflace v listopadu
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz