Šetření prognóz makroekonomického vývoje ČR a hlavní očekávané tendence - listopad 2023
Hlavní očekávané tendence makroekonomického vývoje v letech 2023 a 2024 lze shrnout takto:
■ Respondenti šetření v průměru očekávají, že česká ekonomika v letošním roce klesne o 0,3 %. Razantní nárůst životních nákladů negativně dopadá na reálnou spotřebu domácností, která by se tak měla snížit o 3,3 %. Růst vládní spotřeby by měl zrychlit na 2,5 %, u investic do fixního kapitálu se naopak čeká pokles dynamiky, a to na 1,9 %. Změna zásob a cenností by z hospodářského růstu měla ubrat 2,0 p. b., i tak ale akumulace zásob zůstane mimořádně vysoká. Saldo zahraničního obchodu by ekonomiku mělo podpořit v rozsahu 2,2 p. b. Export sice brzdí slabý růst v eurozóně, pozitivní dopad má ale dokončování rozpracovaných výrobků (pokles zásob) a jejich následný vývoz. Import pak tlumí celkově slabá domácí poptávka.
■ Pro rok 2024 respondenti v průměru predikují zvýšení HDP o 1,7 %. Reálný disponibilní důchod domácností bude podpořen poklesem inflace, jejich reálná spotřeba by tak mohla vzrůst o 2,7 %. Dynamika vládní spotřeby by měla klesnout na 0,9 %, růst investic by však měl zrychlit na 2,6 % (MF ČR v souvislosti s přechodem na novou víceletou finanční perspektivu EU naopak čeká zpomalení na 1,7 %). Změna zásob by ekonomický růst měla zbrzdit o 1,1 p. b. Příspěvek čistých vývozů by vlivem silnější domácí poptávky mohl klesnout na 0,7 p. b.
■ Zúčastněné instituce v průměru očekávají, že míra inflace letos klesne na 10,8 %. Vlivem odeznění nákladového šoku, normalizace dodavatelských řetězců a působení měnové politiky by inflace v roce 2024 měla dále klesnout na 2,9 %. Proinflačně by naopak mělo působit oslabení koruny vůči euru i americkému dolaru. Slábnoucí inflační tlaky umožní České národní bance začít se snižováním úrokových sazeb.
■ Míra nezaměstnanosti by podle respondentů měla v letošním roce v průměru dosáhnout 2,7 %, v roce 2024 by se mohla nepatrně zvýšit na 2,8 %. Zaměstnanost by se letos měla zvýšit o 1,1 %, pro rok 2024 respondenti v průměru očekávají nárůst o 0,6 %. Slabá hospodářská dynamika by tak neměla mít významnější negativní dopad na trh práce.
■ Instituce v průměru očekávají, že se objem mezd a platů letos zvýší o 8,4 %, v roce 2024 by růst mohl zpomalit na 6,4 %. U tohoto rozpočtově velmi významného ukazatele jsou rozdíly proti predikci MF ČR zanedbatelné.
■ Deficit na běžném účtu platební bilance by se měl podle respondentů šetření díky odeznívání nepříznivých faktorů v podobě problémů v dodavatelských řetězcích a vysokých cen energetických komodit výrazně zúžit. Z 6,1 % HDP v roce 2022 by měl letos klesnout na 1,0 % HDP, v roce 2024 by již běžný účet platební bilance mohl být téměř vyrovnaný.
Přehled ukazatelů
ISSN 2571-4341
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz