Inflace v eurozóně v listopadu spadla na 2,4 %

Inflace v eurozóně zvolnila v listopadu daleko více, než očekával trh - poklesla na 2,4 % (z 2,7 %), což je nejnižší úroveň od července 2021 a relativně blízko cíle ECB. I když je to do značné míry důsledek energetické deflace (-11,5 % meziročně), překvapivě zvolnila i jádrová inflace - na 3,6 % (oproti očekávaným 3,9 %). Ještě v průběhu léta se přitom jádrová inflace v eurozóně pohybovala nad 5 %. Mezi jednotlivými členskými zeměmi sice přetrvávají velké rozdíl - inflace se pohybuje od -0,7 % v Belgii po 6,9 % na Slovensku - celkové překvapení je však natolik výrazné, že to pro ECB bezesporu bude výrazný signál. Pokud tedy inflační tlaky zejména v segmentu služeb opět nezesílí, může v příštím roce dojít na daleko dřívější pokles úrokových sazeb, než v tuto chvíli očekáváme (nyní náš základní scénář počítá s poklesem v Q3 2024).

A sázky trhů na dřívější pokles úrokových sazeb v eurozóně jsou něco, co dodává “chuť do života” i všem středoevropským měnám včetně koruny. Pro ty nebyla a stále částečně není nijak lákavá představa relativně dlouhého pobytu eurových sazeb na zvýšených úrovních a na nižší inflační čísla z eurozóny reagují logicky pozitivně. Česká koruna se i proto drží na relativně silných úrovních v okolí 24,30 EUR/CZK - je tedy o zhruba 1,5 % silnější, než předpokládala poslední prognóza centrální banky.

A tímto způsobem nižší inflace v eurozóně také nepřímo zvyšuje pravděpodobnost, že se v dohledné době odhodlá k poklesu sazeb také ČNB. Kromě silnější koruny je pro české centrální bankéře bezesporu povzbudivé vidět, že politika ECB postupně zabírá a inflační vlna odeznívá. Prosincové zasedání i přesto zatím zůstává značně nejistou hrou a ČNB ještě mohou hodně ovlivnit výsledky dnešního HDP, mezd za třetí kvartál a následně také listopadové inflace.