Další pokles inflace v eurozóně a nadále silná spotřeba v USA (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Meziroční inflace v eurozóně se podle našeho odhadu v listopadu snížila na 2,6 %, v Německu v metodice HICP dokonce na 2 %. Jádrová inflace ale v eurozóně zůstává vysoko (3,8 % y/y) a pokles celkové inflace by měl do značné míry odrážet pouze efekt vysoké srovnávací základy loňského roku. Případné navýšení sázek na tempo snižování úrokových sazeb ECB v příštím roce by tedy z našeho pohledu bylo v návaznosti na listopadový údaj předčasné. Americká ekonomika by v tomto týdnu měla z hlediska spotřebitelské poptávky vykázat další solidní čísla, přestože indikátory sentimentu pravděpodobně zůstanou spíše slabé. V ČR bude v pátek zveřejněn druhý odhad HDP za Q3. Očekáváme potvrzení prvního odhadu (-0,3 % q/q), avšak s rizikem sestupné revize.

Meziroční inflace v eurozóně v listopadu nejníže za dva roky

Celková inflace v eurozóně v listopadu podle našeho odhadu poklesla na 2,6 % y/y, jádrová na 3,8 % y/y. Snížení inflace v eurozóně na nejnižší úroveň za poslední dva roky a německé HICP inflace na 2 % y/y pravděpodobně posílí tržní spekulace na to, že by ECB mohla v H1 24 začít snižovat úrokové sazby. Výrazné zpomalení meziroční inflace je však z velké části způsobeno srovnávací základnou a nepřikládáme mu tudíž tak velkou váhu. Očekáváme, že celková inflace v prosinci opět zrychlí na 3,4 % y/y , přičemž ta jádrová setrvá na stále vysokých 3,8 % y/y. Vzhledem k setrvačnosti jádrové inflace se stále domníváme, že k prvnímu snížení měnověpolitických sazeb v eurozóně dojde až ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku.

Poptávka ve Spojených státech zůstává silná. Zatímco sentiment indikátory ani v USA nevyznívají nijak oslnivě, což pravděpodobně v tomto týdnu potvrdí spotřebitelská důvěra (úterý) a ISM index (pátek), jejich schopnost zachytit ekonomickou realitu je v poslední době poměrně slabá. Samotná americká ekonomika totiž v Q3 navzdory slabným sentiment indikátorům rostla o 4,9 % q/q anualizovaně. Druhý odhad, který bude zveřejněn ve středu, by toto číslo podle nás měl potvrdit. Sílu spotřebitelské poptávky v zámoří by měly demonstrovat i osobní výdaje za říjen, které podle našeho odhadu vzrostly o 0,2 % m/m, což vzhledem k meziměsíční stagnaci cen ve stejném měsíci implikuje i jejich solidní nárůst v reálném vyjádření a příslib pokračování odolnosti tamní poptávky i v závěrečném čtvrtletí letošního roku.

ČSÚ v pátek zveřejní strukturu růstu tuzemského HDP v Q3 23. Očekáváme, že druhý odhad HDP za Q3 23 potvrdí pokles o 0,3 % q/q s rizikem mírné revize směrem dolů v důsledku slabých měsíčních údajů. Spotřeba domácností se v Q3 podle našeho odhadu mezičtvrtletně nezměnila. Slabost výdajů domácností je patrná v utlumených maloobchodních tržbách a tržbách za služby, stále nízkém spotřebitelském sentimentu a za očekáváním zaostávajícím růstu nominálních mezd. Příliš dobře stále nevypadá ani situace v průmyslu, kde se k nižší poptávce po průmyslovém zboží přidávají obnovené problémy s dodávkami výrobních dílů v automobilovém segmentu. V důsledku toho se průmyslová produkce ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně snížila o 2,9 %. Příspěvek čistého vývozu k mezičtvrtletnímu růstu HDP se tak pravděpodobně poklesl, přesto by ale měl zůstat kladný. Měsíční údaje o zahraničním obchodu totiž ukazují na pokračující vývoz dříve nedokončeného zboží. V souladu s tím by měl příspěvek zásob zůstat záporný. Fixní investice ve 3. čtvrtletí letošního roku pravděpodobně roku dále rostly, a to v podobné struktuře jako ve 2. čtvrtletí. Pokračuje růst prodejů automobilů a vláda nadále klade důraz na investice do obrany.

Německý HDP v Q3 klesl, pesimismus ale začíná ustupovat

Německá ekonomika v Q3 poklesla mezičtvrtletně o 0,1 %, předstihové indikátory se ale v Německu i eurozóně jako celku již odrazily ode dna. HDP v Německu v letošním třetím čtvrtletí dolů táhla spotřeba domácností, která mezičtvrtletně poklesla o 0,3 %. Solidní růst o 0,6 % q/q byl naopak patrný u investic. Ve čtvrtém čtvrtletí by podle našeho odhadu již ekonomika našeho hlavního obchodního partnera v poklesu pokračovat neměla, když očekáváme její mírný růst o 0,2 % q/q. To, že má německá ekonomika svoje dno již za sebou, naznačují i předstihové indikátory, které začínají postupně růst. PMI ve zpracovatelském průmyslu vzrostl v listopadu třetí měsíc v řadě na 42,3 b. Další zlepšení zaznamenal také Ifo index, který v listopadu dosáhl 87,3 b. po 86,9 b. o měsíc dříve. Navzdory tomuto zlepšení zůstávají zmíněné předstihové indikátory nízko; dolů je patrně táhne hlavně slabá poptávka, která odráží pokles kupní síly domácností. Inflace však postupně odeznívá, zatímco vyšší růst nominálních mezd by měl pokračovat. To podle nás v kombinaci s vysokou mírou nahromaděných úspor pomůže k oživení poptávky a dalšímu pozvolnému zlepšování předstihových indikátorů. V průmyslu by pak měl být zřetelný pozitivní vliv oživení čínské ekonomiky. Nepatrné zlepšení ekonomického sentimentu v listopadu naznačil konjunkturální průzkum i u nás. V rámci struktury však došlo k opětovnému poklesu spotřebitelské důvěry (více zde: https://bit.ly/3uvgTuu).

Záznamy z posledních zasedání Fedu ani ECB zásadní nové informace nepřinesly. Členové FOMC se shodli, že další kroky musí být opatrné. Očekávají přitom, že nová data napoví, do jaké míry je jejich boj proti inflaci úspěšný. Podle zápisu ECB již další zvyšování úrokových sazeb v eurozóně pravděpodobně není na stole. Členové rady guvernérů uvedli, že podle většiny indikátorů inflační tlaky ustupují. Ohledně načasování případného snižování úrokových sazeb ale záznam Fedu ani ECB informace nenabídl.

Postoje radních ČNB, které v tomto týdnu promluvily, se zatím nemění. Viceguvernérka E. Zamrazilová v rozhovoru pro server Aktuálně uvedla, že zvažuje dva rizikové scénáře. Tím prvním je příliš brzké uvolňování měnové politiky, druhým naopak příliš dlouhé držení sazeb vysoko. Druhý zmíněný scénář je přitom podle simulací ČNB spojen s minimální ztrátou HDP, což je zároveň důvod, proč zatím bankovní rada ponechává sazby beze změny. K. Kubelková zase v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekla, že lednové přecenění je spojeno s velkou nejistotou, která úzce souvisí s inflačními očekáváními. Oba rozhovory z našeho pohledu potvrzují, že zmíněné členky bankovní rady dosud názor oproti listopadovému zasedání, kde hlasovaly pro stabilitu úrokových sazeb, nezměnily. S postoji v bankovní radě by ale ještě před prosincovým zasedáním mohla zamíchat nová makroekonomická data.

Agentura Moody’s potvrdila rating ČR (Aa3), zlepšila však jeho výhled z negativního na stabilní. Výsledek pravidelného hodnocení byl zveřejněn v pátek po konci obchodování. Za zlepšením výhledu stojí hlavně odstranění závislosti na ruském plynu. Riziko dlouhodobých dopadů drahých energií na tuzemskou ekonomiku je podle agentury pouze omezené. Pozitivně hodnotí i fiskální úsilí české vlády.

Koruna se stejně jako polský zlotý minulý týden částečně svezla na vlně rozšiřujícího se úrokového diferenciálu vůči euru. Z domácích faktorů pravděpodobně korunu podpořily zmíněné jestřábí komentáře členů bankovní rady ČNB. Optikou trhu se tak snížila pravděpodobnost snížení dvoutýdenní repo sazby ČNB do konce roku. My její první snížení (o 50 bb) nadále očekáváme až v únoru příštího roku. Týden koruna uzavřela na 24,43 CZK/EUR, což je v mezitýdenním srovnání o 0,3 % silnější úroveň. Krátkodobě vzhledem k přetrvávající slabosti domácí ekonomiky neočekáváme další pokračování tohoto trendu. Naopak se domníváme, že bychom do konce roku mohli být spíše svědky korekce nedávných zisků.