Německý HDP v Q3 klesl, pesimismus ale začíná ustupovat (Komentář)

Německá ekonomika v Q3 poklesla mezičtvrtletně o 0,1 %, předstihové indikátory se ale v Německu i eurozóně jako celku již odrazily ode dna. HDP v Německu v letošním třetím čtvrtletí dolů táhla spotřeba domácností, která mezičtvrtletně poklesla o 0,3 %. Solidní růst o 0,6 % q/q byl naopak patrný u investic. Ve čtvrtém čtvrtletí by ale podle našeho odhadu již ekonomika našeho hlavního obchodního partnera v poklesu pokračovat neměla, když očekáváme její mírný růst o 0,2 % q/q. To, že má německá ekonomika svoje dno již za sebou naznačují i předstihové indikátory, které začínají postupně růst. PMI ve zpracovatelském průmyslu vzrostl v listopadu třetí měsíc v řadě na 42,3 b. Další zlepšení zaznamenal také Ifo index, který v listopadu dosáhl 87,3 b. po 86,9 b. o měsíc dříve. Navzdory tomuto zlepšení zůstávají zmíněné předstihové indikátory nízko; dolů je patrně táhne hlavně slabá poptávka, která odráží pokles kupní síly domácností. Inflace však postupně odeznívá, zatímco vyšší růst nominálních mezd by měl pokračovat. To by podle nás mělo v kombinaci s vysokou mírou nahromaděných úspor pomoci k oživení poptávky a dalšímu pozvolnému zlepšování předstihových indikátorů. V průmyslu by pak měl být zřetelný pozitivní vliv oživení čínské ekonomiky. Nepatrné zlepšení ekonomického sentimentu v listopadu naznačil konjunkturální průzkum i u nás. V rámci struktury však došlo k opětovnému poklesu spotřebitelské důvěry (více zde: https://bit.ly/3uvgTuu).

Záznamy z posledních zasedání Fedu ani ECB zásadní nové informace nepřinesly. Členové FOMC se shodli, že další kroky musí být opatrné. Očekávají přitom, že nová data napoví, do jaké míry je jejich boj proti inflaci úspěšný. Podle zápisu ECB již další zvyšování úrokových sazeb v eurozóně pravděpodobně není na stole. Členové rady guvernérů uvedli, že podle většiny indikátorů inflační tlaky ustupují. Ohledně načasování případného snižování úrokových sazeb ale záznam Fedu ani ECB informace nenabídl.

Postoje radních ČNB, které v tomto týdnu promluvily, se zatím nemění. Viceguvernérka E. Zamrazilová v rozhovoru pro server Aktuálně uvedla, že zvažuje dva rizikové scénáře. Tím prvním je příliš brzké uvolňování měnové politiky, druhým naopak příliš dlouhé držení sazeb vysoko. Druhý zmíněný scénář je přitom podle simulací ČNB spojen s minimální ztrátou HDP, což je zároveň důvod, proč zatím bankovní rada ponechává sazby beze změny. K. Kubelková zase v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekla, že lednové přecenění je spojeno s velkou nejistotou, která úzce souvisí s inflačními očekáváními. Oba rozhovory tedy z našeho pohledu potvrzují, že zmíněné členky bankovní rady dosud názor oproti listopadovému zasedání, kde hlasovaly pro stabilitu úrokových sazeb, nezměnily. S názory v bankovní radě by ale ještě před prosincovým zasedáním mohla zamíchat nová makroekonomická data.

Koruna se stejně jako polský zlotý tento týden částečně svezla na vlně rozšiřujícího se úrokového diferenciálu vůči euru. Z domácích faktorů pravděpodobně korunu podpořily zmíněné jestřábí komentáře členů bankovní rady ČNB. Optikou trhu se tak snížila pravděpodobnost snížení dvoutýdenní repo sazby ČNB do konce roku. My její první snížení (o 50 bb) nadále očekáváme až v únoru příštího roku. V pátek odpoledne se koruna obchodovala poblíž čtvrtečních 24,40 CZK/EUR, což je v mezitýdenním srovnání o 0,4 % silnější úroveň. Krátkodobě vzhledem k přetrvávající slabosti domácí ekonomiky neočekáváme další pokračování tohoto trendu. Naopak se domníváme, že bychom do konce roku mohli být svědky korekce nedávných zisků.

Obchodování na finančních trzích v tomto týdnu poznamenal čtvrteční Den díkůvzdání ve Spojených státech, kdy byly trhy zavřené. Klíčový eurodolarový pár se v závěru týdne pohyboval poblíž 1,093 USD/EUR, tedy jen lehce (o 0,2 %) nad hladinou, kde v pondělí otevřel.