Středoevropské ekonomiky divergují: Visegrád má nemocného muže. Jsou za tím i bídné výkony Německa a Rakouska
Bleskové odhady růstu reálného HDP ve střední a východní Evropě znovu potvrdily, že volatilita těchto důležitých konjunkturálních dat zůstává v post-covidové době značná, což vede k překvapivými výsledkům. To platilo zejména o polských číslech, kde se zveřejněním HDP tentokrát došlo i k tomu, že časová řada byla výrazně revidována a to až do začátku roku 2021. Revidovaná trajektorie polského růstu nejenže nyní vypadá napřímeně, ale navíc z ní plyne i to, že Polsko má již pravděpodobně to nejhorší za sebou. Podle nové řady HDP totiž dosáhla polská ekonomika nejslabšího výsledku již na konci roku 2022, přičemž od tohoto momentu již tři kvartály v řadě nepřetržitě roste.
To bohužel neplatí o české ekonomice, která v posledních kvartálech více méně jen stagnuje. A nejen to. Vzhledem k tomu, že Maďarsko po jisté odmlce opět vykázalo růst, tak ČR byla v uplynulém čtvrtletí jedinou východoevropskou ekonomikou, která zaznamenala negativní růst. Co je však horší, vypadá to, že růstová divergence mezi námi a zbytkem východní Evropy není jen otázkou jednoho či dvou kvartálů.
Jedno z vysvětlení může být pochopitelně relativně přísnější domácí měnová a fiskální politika, což je evidentní, například pokud srovnáme hospodářskou politiku Polska s politikou české vlády, resp. ČNB. Nicméně ve hře jsou i externí faktory, které vyplývají z teritoriální struktury zahraničního obchodu jednotlivých východoevropských zemí. Jedním z hlavních zahraničních faktorů (pokud jde o naše zaostávání v růstu za zbytkem východní Evropy) může být například různá míra provázanosti s německou ekonomikou. Té se jak známo v poslední době nedaří, přičemž korelace růstu českého HDP s růstem německého HDP je z východoevropských zemí nejvyšší. Nicméně nemusí to být jen silná vazba na stagnující Německo, která může za to, že ČR je na tom z pohledu dynamiky HDP hůře než jeho východoevropští sousedé. Další hospodářsky propadající se zemí, s níž má ČR nejsilnější vazby, je totiž jeho jižní soused - Rakousko. Připomeňme, že propad rakouské ekonomiky za poslední kvartály činil 1,5 %, což je nejhorší výsledek ze všech zemí EU. Vezmeme-li pak exportní závislost východoevropských zemí vůči Německu a Rakousku dohromady, tak právě ČR je jednoznačně nejvíce provázaná se stagnujícími německy mluvícími zeměmi ve střední Evropě. Z tohoto úhlu pohledu pak již není tak velkým překvapením, že český hospodářský růst daleko výrazněji kopíruje trápící se německou a rakouskou ekonomiku.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz