Pokles inflace v USA táhnou levnější energie, růst cen bydlení zůstává vysoký (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Nejdůležitějšími daty tohoto týdne budou ta z USA. Zveřejněna zde bude říjnová inflace, která se podle nás snížila z 3,7 % y/y na 3,3 %. Pomohly k tomu ale hlavně levnější energie, jádrová inflace pravděpodobně stagnovala na 4,1 % y/y. Maloobchodní tržby a průmyslová produkce podle nás meziměsíčně klesly. V prvním případě šlo pouze o korekci předchozího rychlého růstu, v tom druhém pak o vliv stávek v automobilovém průmyslu. V eurozóně bude zveřejněn zpřesněný odhad HDP za Q3. Očekáváme potvrzení mezičtvrtletního poklesu ekonomiky o 0,1 %. Na tom se podepsal i horší výkon evropského průmyslu, který byl podle našeho odhadu v září meziměsíčně nižší o 1,2 %.

HDP eurozóny byl v Q3 mezičtvrtletně nižší o 0,1 %

Říjnová data z USA ukáží na snížení inflace, která ale stále zůstane vysoko nad cílem Fedu, stejně tak i na pokles maloobchodních tržeb a průmyslové produkce. Meziroční růst tamních spotřebitelských cen podle našeho odhadu zpomalil ze zářijových 3,7 % na 3,3 %, v případě jádrové inflace však očekáváme její stagnaci na 4,1 % y/y. Na nižší celkovou inflaci podle nás působil zejména pokles cen energií. Odhadujeme, že pohonné hmoty v říjnu meziměsíčně zlevnily v průměru o 4 % a energie jako celek pak o 2 % (oboje SA). Další snížení cen energií lze očekávat v listopadu a jejich příznivý vývoj by měl začátkem příštího roku americké inflaci pomoci pod 3 % y/y. V meziměsíčním poklesu v říjnu pravděpodobně pokračovaly ceny ojetých automobilů. U cen potravin a nájemného naopak očekáváme mírné meziměsíční zvýšení. Právě nájemné, ať už skutečné placené či imputované, brání významnějšímu poklesu inflace ke dvouprocentnímu cíli. Jeho meziroční dynamika, navzdory předchozímu zmírnění, se stále pohybuje kolem 7 %. Jádrová inflace, očištěná o pozitivní vliv levnějších energií, ve výsledku klesá pomaleji. Přispívá k tomu i nadále relativně silný trh práce. Pod 3 % by se jádrová inflace podle naší prognózy měla v USA dostat až v polovině příštího roku. Námi očekávaný říjnový pokles maloobchodních tržeb o 0,3 % m/m je dán hlavně korekcí rychlého růstu v září, který byl podpořen výrazným poklesem cen pohonných hmot. Tržby bez motoristického segmentu by podle nás měly meziměsíčně stagnovat. Na průmyslovou produkci pak pravděpodobně negativně dopadly stávky v tamním automobilovém průmyslu. Celková průmyslová produkce se tak podle našeho odhadu v říjnu snížila o 0,4 % m/m, zatímco výroba automobilů klesla o 5 %.

Zpřesněný odhad HDP by měl potvrdit mezičtvrtletní pokles ekonomiky eurozóny v Q3 o 0,1 %, na čemž se podílel i slabý výkon průmyslu, který se v září výrazně zhoršil. Již známá data HDP ukázala na mírný mezičtvrtletní růst ekonomiky Španělska (+0,3 %) a Francie (+0,1 %), zatímco ekonomika Itálie oproti Q2 stagnovala a ta německá klesla (-0,1 %). Struktura HDP bude dostupná až 7. prosince, očekáváme však, že k jeho poklesu přispěl záporný příspěvek změny stavu zásob (-0,4 pb). Příspěvek spotřeby domácností, fixních investic a čistého vývozu by měl být naopak kladný (ve všech třech případech čekáme +0,1 pb). V následujících kvartálech růst ekonomiky zůstane podle nás umírněný. Spotřeba domácností by měla vlivem obnoveného růstu reálných mezd a vysokých úspor oživit. Produkci však na druhou stranu bude brzdit nedostatek pracovních sil, drahé energie či slabší poptávka ze zahraničí. Investiční výdaje pak budou nadále negativně ovlivněny vyššími úrokovými sazbami. Data z jednotlivých členských států také předznamenávají výrazný zářijový pokles průmyslové produkce meziměsíčně o 1,2 %. Pokud by se tento náš odhad potvrdil, pak by za celé Q3 došlo k mezičtvrtletnímu snížení výroby průmyslu eurozóny o výrazných 1,3 % a šlo by o čtvrtý pokles v řadě. Nedaří se hlavně energeticky náročným odvětvím či farmaceutickému průmyslu, který však klesá z vrcholů dosažených během pandemie. Nižší spotřeba energií domácností a firem se podepisuje na slabším výkonu energetického průmyslu. Naopak výroba automobilů postupně oživuje v důsledku obnoveného fungování dodavatelských řetězců.

Ekonomika je slabá, sazby ale do konce roku zřejmě neklesnou

Výkon české ekonomiky podle minulý týden zveřejněných dat zůstal i v září slabý. Průmyslová produkce se po srpnové stagnaci meziměsíčně snížila o 1,8 %. V meziročním srovnání došlo k poklesu o 7,8 %, což bylo oproti tržnímu konsensu (-5,4 %) výrazně více. Meziměsíčně nižší byla výroba jak v energetickém průmyslu (-6,9 % m/m), kde byl znát zejména vliv neobvykle teplého počasí, tak i v tom zpracovatelském (-1,3 %). Za celé třetí čtvrtletí propadla výroba ve zpracovatelském průmyslu o výrazných 2,9 %. Kromě klesající poptávky po průmyslovém zboží působilo rovněž obnovení problémů s dodávkami dílů v automobilovém průmyslu. Stavební produkce byla v září meziměsíčně nižší o 0,2 %. K poklesu v září nedošlo pouze ve výrobním sektoru, ale opět i na straně spotřebitelské poptávky. Maloobchodní tržby bez prodejů aut byly v reálném vyjádření meziměsíčně nižší o 0,4 %, zatímco v srpnu klesly o 0,8 %. Za celé třetí čtvrtletí pak byly tržby bez prodejů aut mezičtvrtletně slabší o 0,3 %. Tržby v oblasti služeb sice v září meziměsíčně vzrostly o 0,4 %, za celé třetí čtvrtletí ale kvůli předchozímu negativnímu vývoji zaznamenaly výrazný mezičtvrtletní pokles o 1,2 %. Data za září tak pouze potvrdila přetrvávající slabost ekonomiky – HDP se podle předběžného odhadu ČSÚ v Q3 mezičtvrtletně snížil o 0,3 %.

Tuzemská inflace v říjnu zrychlila v meziročním vyjádření na 8,5 % po zářijových 6,9 %. To bylo jen nepatrně nad naší prognózou a tržním konsensem (obojí +8,4 % y/y), zatímco ČNB očekávala 8,3 %. Zvýšení meziroční inflace je čistě statistickým efektem souvisejícím s nižší srovnávací základnou loňského posledního čtvrtletí, kdy působil vliv zavedení úsporného energetického tarifu. Bez tohoto statistického efektu by říjnová inflace podle ČSÚ činila 5,8 % y/y. Jádrová inflace podle dat ČNB v meziročním vyjádření zpomalila ze zářijových 5,0 % na 4,2 % v říjnu a její meziměsíční anualizovaná dynamika se tak nadále držela poblíž dvouprocentního cíle centrální banky. Vývoj jádrové inflace byl plně v souladu s naší prognózou, zatímco ČNB předpovídala nepatrně vyšší úroveň (4,3 % y/y). Podrobněji jsme říjnová data inflace analyzovali zde: https://bit.ly/CPI_Oct23_CZ.

Záznam z posledního zasedání ČNB vyzněl jestřábím dojmem. Předminulý čtvrtek byla diskutována především proinflační rizika. Bankovní rada se obává toho, že zvýšená inflační očekávání by mohla přispět k vyššímu růstu mezd v příštím roce a k silnějšímu přecenění zboží a služeb v lednu. V tomto kontextu bylo zmíněno i působení očekávaného výrazného zvýšení regulovaných cen energií od ledna příštího roku či vliv nárůstu meziroční inflace ke konci letošního roku, což by se mohlo v inflačních očekáváních nepříznivě projevit. V rámci diskuze bankovní rady převažoval názor, že v prostředí zvýšených inflačních očekávání je pro dosažení inflačního cíle optimální reakcí stabilita sazeb po delší dobu. Většina bankovní rady se navíc neobává negativního vlivu vyšších sazeb po delší dobu na reálnou ekonomiku. Ve vztahu k tomu byl zmíněn nadále přehřátý trh práce. Jako další proinflační riziko bankovní rada spatřovala příliš optimistický výhled pro fiskální politiku zachycený v prognóze ČNB. Ve výsledku tak bankovní rada rozhodla o ponechání úrokových sazeb na současné úrovni. Toto rozhodnutí podpořilo pět jejích členů, viceguvernér Jan Frait a člen bankovní rady Tomáš Holub preferovali snížení sazeb o 25 bb. Důraz bankovní rady na proinflační rizika, která navíc pravděpodobně přetrvají až do konce roku, je plně v souladu s naší prognózou. Nadále tak očekáváme první snížení sazeb až v únoru příštího roku.

Data ze zahraniční minulý týden spíše zklamala, a to především německá průmyslová produkce a objem čínského vývozu. V německém průmyslu v září došlo k meziměsíčnímu poklesu o 1,4 %, zatímco tržní konsensus počítal s jen nepatrným snížením o 0,1 %. Šlo již o čtvrtý pokles v řadě. Objem tamních továrních objednávek se sice oproti srpnu zvýšil meziměsíčně o 0,2 % a pozitivně překvapil, meziroční pokles byl však oproti konsensu výrazně hlubší (-4,3 % vs očekáváných -3,0 %), když významně směrem dolů byl revidován předchozí údaj. Na německý průmysl dopadají vyšší ceny energií, nedostatek pracovní síly, vysoké úrokové sazby a především pak klesající poptávka. Statistiky čínského zahraničního obchodu za říjen byly smíšené. Zatímco dynamika exportu významně zklamala, importy naopak pozitivně překvapily. Také čínskému průmyslu se tak pravděpodobně moc nedařilo, zatímco tamní domácí poptávka mohla zaznamenat mírné oživení. Celková úroveň poptávky je ale stále nízká, což se projevuje v deflačním vývoji. Čínské spotřebitelské ceny byly v říjnu meziročně nižší v průměru o 0,2 % a ceny v průmyslu klesly o 2,6 %.

Americký dolar v uplynulém týdnu posiloval, česká koruna naopak ztrácela. Oproti euru v průběhu týdne dolar zpevnil o zhruba 0,6 %. V tomto směru působila slabší data z německého průmyslu, stejně tak i mírně jestřábí projev šéfa Fedu Powella na půdě MMF. Tuzemská měna v mezitýdenním srovnání vůči euru ztratila 0,5 %. Nové informace v minulém týdnu zveřejněné měly smíšenou povahu. Zatímco česká ekonomika zůstává slabá, inflace skočila nepatrně nad odhady a záznam z jednání bankovní rady vyznívá jestřábím dojmem. Oslabení koruny tak bylo spíše důsledkem postupného vyprchávání efektu překvapení, když finanční trh pro poslední zasedání ČNB zaceňoval snížení sazeb o 25 bb. V kontextu slabé ekonomiky a blížícího se snižování tuzemských úrokových sazeb, bez ohledu na to, zda přijde v prosinci či až v únoru, bude koruna hledat podporu pro posílení jen velmi těžko.