Fiskální výhled ČR - listopad 2023

Veřejné finance prošly za posledních několik let obdobím, které bylo v mnoha ohledech výjimečné. Recese v roce 2020 způsobená nabídkovým šokem v souvislosti s epidemií a s ní souvisejícími opatřeními byla vystřídána jen mírným a dočasným ekonomickým oživením. To však zastavila ruská agrese na Ukrajinu, následná volatilita a vysoké ceny klíčových komodit. Ekonomika prošla v druhé polovině roku 2022 mírnou recesí a od té doby mezičtvrtletně v podstatě stagnuje. Oživení by se mělo dostavit až v závěru letošního roku. V následujícím období by pak ekonomika měla růst meziročními tempy mezi 2 a 2,5 %.

Ekonomický výkon je brzděn vysokou mírou inflace, která již druhým rokem dosahuje dvouciferných hodnot. Vysoká inflace dopadá i na veřejné finance, které pokrývají dodatečné výdaje zejména v sociální oblasti nebo dotacích či jiných transferech. Přestože některé daňové tituly rostou podstatně rychleji, celkový efekt na veřejné finance není jednoznačný. Příkladem byly dvě mimořádné valorizace důchodů v průběhu loňského roku i další od června letošního roku. Zvlášť mimořádná valorizace na základě dat z ledna 2023 by již byla natolik finančně náročná, že vláda byla nucena její výši legislativně upravit. Inflace by dle prognózy měla v příštím roce výrazně poklesnout a pohybovat se mírně nad 3 %. V letech výhledu by pak měl růst cen dále zvolnit a dosáhnout hodnoty kolem 2 %.

Návrh státního rozpočtu a státních fondů na rok 2024, resp. meziroční vývoj veřejných financí, je ovlivněn několika důležitými faktory. V první řadě skončí řada jednorázových opatření, která souvisejí primárně s cenami energií. Současně vstoupí v platnost soubor opatření konsolidačního balíčku, který přináší změny v 65 právních normách. Dopad konce jednorázových opatření a konsolidačního balíčku na saldo je pro rok 2024 více než 2 procentní body. Opačným směrem bude působit zvýšení mandatorních výdajů včetně výdajů na obranu a nárůst infrastrukturních investic.

Výsledek hospodaření veřejných financí České republiky je primárně určen hospodařením státního rozpočtu. V tom se odráží jak odhadovaný výsledek pro letošní rok ve výši -3,6 % HDP, tak očekávané meziroční zlepšení o 1,4 procentního bodu na -2,2 % HDP pro rok 2024. Výdajové rámce pro rok 2024 umožnily vládě sestavit návrh státního rozpočtu a státních fondů se schodkem 270 mld. Kč. Tento prostor byl využit pro deficit státního rozpočtu ve výši 252 mld. Kč a Státního fondu dopravní infrastruktury v úrovni 18 mld. Kč. Deficity se budou odrážet i ve výši zadlužení, které by během let 2023 a 2024 mohlo vzrůst o další téměř 2 procentní body a na konci roku 2026 by měl dluh dosáhnout hodnot kolem 47 % HDP.

Z pohledu nastavení by fiskální politika měla ve všech následujících letech působit restriktivně. Hodnota strukturálního deficitu ve výši 2,5 % HDP pro letošní rok je v souladu s fiskálním pravidlem daným zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. V horizontu dalších tří let (do roku 2026) by dle nastavené trajektorie měl strukturální deficit postupně klesnout na maximálně 1,75 % HDP. Současná predikce předpokládá, že strukturální deficit by se měl v roce 2026 pohybovat těsně pod touto hodnotou.

V oblasti výdajů v sociálních systémech není dořešena otázka jejich dlouhodobé finanční udržitelnosti. Tu negativně ovlivňuje i zhoršené hospodaření veřejných financí po roce 2019. Nejnovější projekce výdajů důchodového systému potvrzují předchozí trendy negativního vývoje v saldu důchodového účtu od konce nynější dekády. Tento vývoj bude následně urychlen faktickým zastropováním důchodového věku na 65 letech, k čemuž dojde v průběhu 30. let. Zpřísnění předčasných důchodů a omezení valorizace finanční nerovnováhu mírní, ovšem potenciální svázání věku odchodu do důchodu s dobou dožití by schodek důchodového systému snížilo na konci projekčního horizontu o více než 40 %.

Úsilí vlády o ozdravení veřejných financí v podobě opatření konsolidačního balíčku je předmětem tematické kapitoly. Kapitola ve své první části přináší přehled přístupů ke konsolidaci veřejných financí, zejména pak faktorů, které mají potenciál ovlivnit úspěšnost celého procesu.

V další části pak představujeme obsah balíčku a jeho nejvýznamnější opatření. Ta zároveň propojujeme s doporučeními, která jsou České republice soustavně udělována ze strany mezinárodních a nadnárodních institucí, zejména pak v oblasti úpravy daňového mixu. To se týká nejen spotřebních daní, ale především daně z nemovitých věcí. Nejvýznamnější příjmovou položkou je však nárůst sazby daně z příjmů právnických osob o 2 procentní body. V případě relativně nižší výchozí hodnoty sazby je zvýšení této daně výzkumnými studiemi doporučováno jako jedno z nejméně škodlivých opatření na příjmové straně. Výdajová strana balíčku je primárně charakterizována poklesem vyplácených dotací, škrty v platové sféře či snížením provozních výdajů ve všech rezortech.

Poslední část pak přináší vyčíslení dopadů balíčku. Z pohledu objemu konsolidačních opatření nejsou makroekonomické dopady na výkonnost české ekonomiky výrazné. Jeho načasování do období obnoveného oživení ekonomiky, zlepšeného ekonomického sentimentu a nižších nejistot napomáhá plnit předpoklady úspěšného provedení konsolidace, jejímž doprovodným efektem by mělo být protiinflační tržní působení.

Fiskální výhled je zpracováván s roční periodicitou (zpravidla v listopadu). Zpravidla zahrnuje predikci na běžný a následující rok, u některých ukazatelů pak i výhled na další 2 roky. Další podrobné údaje o makroekonomickém vývoji je možné nalézt v publikaci Makroekonomická predikce ČR, která je zveřejňována se čtvrtletní periodicitou, zpravidla ve druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí.