Tuzemská meziroční inflace se v říjnu zvýší kvůli efektu srovnávací základny (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešní údaj říjnového vývoje spotřebitelských cen v tuzemsku ukáže na zrychlení meziročního růstu. To jde ovšem na vrub nízké srovnávací základny loňského roku vlivem zavedení energetického úsporného tarifu. V důsledku tohoto efektu by měla meziroční inflace zůstat v okolí 7 % ve zbylých měsících letošního roku. Meziměsíčně podle nás spotřebitelské ceny v říjnu ovšem stagnovaly. To by mělo odrážet další vlnu zlevňování cen energií a nadále utlumený meziměsíční růst jádrových cen s ohledem na slabou spotřebitelskou poptávku. Dále zveřejněný záznam z posledního jednání ČNB pomůže poodhalit rozložení sil v bankovní radě.

Spotřebitelské ceny v ČR v říjnu meziměsíčně stagnovaly.

Inflace podle nás v říjnu zrychlila na 8,4 % y/y ze zářijových 6,9 %. Zásadní vliv však bude mít nízká srovnávací základna z loňského roku v souvislosti se zavedením energetického úsporného tarifu, který vloni platil od října až do konce roku. To tudíž do konce letošního roku ovlivní úroveň meziroční inflace, která podle nás zůstane v okolí 7 %. Poté by však mělo dojít k prudkému poklesu ke 2 % na začátku příštího roku. Bez zmíněného efektu by podle našeho odhadu byla inflace v 4Q 23 o 2-3 pb nižší. V říjnu spotřebitelské ceny meziměsíčně zřejmě stagnovaly. To by mělo souviset s další vlnou zlevňování cen energií, ke kterému došlo již v září. Výsledný meziměsíční pokles regulovaných cen o 1,5 % spolu s nepatrným zlevněním potravin (-0,1 % m/m) by měly kompenzovat již zpomalující růst cen pohonných hmot (+0,2 %) a stále utlumený růst jádrových cen. V sezónně očištěném anualizovaném vyjádření podle nás jádrová inflace zůstala poblíž dvouprocentního cíle centrální banky s ohledem na slabou poptávku, které prodejci čelí. Meziročně podle nás v říjnu růst jádrových cen zpomalil na 4,2 % po 5,0 % v září. Více jsme psali v Měsíčních předpovědích zde: https://bit.ly/CMF_Nov23_CZ. Celkovou prognózu včetně výhledu pro inflaci v příštím roce najdete zde: https://bit.ly/CEO_4Q23_CZ.

Písemný záznam z ČNB by měl přispět k rozklíčování současného rozložení sil v bankovní radě, která v poměru 5:2 v minulém týdnu rozhodla o pokračující stabilitě sazeb. Výsledek zasedání jsme komentovali zde: https://bit.ly/CNB_Nov23_CZ.

Koruna včera vymazala část ztrát ze začátku týdne.

Čínská data o vývoji spotřebitelských a průmyslových cen potvrdila pokračování tamní deflace. To ukazuje, že oživení čínské ekonomiky není nikterak výrazné, což se podepisuje na obecně slabší globální poptávce. Týdenní data z USA o nových žádostech o podporu v nezaměstnanosti skončila v souladu s očekáváními na 217 tis. Počet stávajících žádostí pokračoval v růstu již sedmý týden v řadě. To potvrzuje pokračující ochlazování tamního trhu práce a naznačuje, že lidé, kteří o práci přišli, mají problém s rychlým nalezením nové.

Včerejší vyjádření představitelů ECB pouze navázala na předchozí rétoriku. Členové ECB předpokládají, že úrokové sazby na současné výši zůstanou delší dobu a debata ohledně snižování sazeb momentálně nepřipadá v úvahu. Ta by podle předchozího vyjádření guvernéra Bundesbanky J. Nagela mohla být na místě až od poloviny příštího roku. My předpokládáme, že sazby ECB zůstanou beze změny po celý příští rok. Komentář šéfa Fedu J. Powella na půdě MMF zředil holubičí interpretaci posledního zasedání americké centrální banky, ke kterému se finanční trhy výrazně přiklonily. Ve výsledku tak dolarové sazby vzrostly až o 10-14 bb a dolar posílil.

Euro včera nakonec vůči dolaru po vyjádřeních J. Powella oslabilo o 0,4 %. Ze středoevropských měn nejvíce posílila česká koruna, když oproti euru zpevnila o 0,3 % a částečně korigovala ztráty ze začátku týdne v souvislosti se slabými daty z tuzemské ekonomiky. Polský zlotý a maďarský zlotý posílily méně výrazně o 0,14 %, respektive 0,26 %.