Maloobchodní tržby v září překvapivě poklesly

Maloobchodní tržby v září překvapivě poklesly o 0,4 % a po revizích předešlých čísel tak meziročně reálně klesaly o 4 %. Slabý maloobchod z našeho pohledu (v kombinaci s dalšími faktory) ukazuje na riziko slabšího oživení spotřeby českých domácností v nejbližších kvartálech. V září klesl maloobchod prakticky napříč všemi sledovanými prodejnami s výjimkou obchodů s elektronikou a oblečením. Obrázek nám ještě v nejbližších dnech doplní výsledky tržeb ve vybraných službách (například kultura a rekreace). Už nyní je však jasné, že českému spotřebiteli se “vrací kondice” pomaleji, než jsme předpokládali. Navíc spotřebitelské nálady dál ukazují (přes celkové zlepšení) na mizivou ochotu domácností uvažovat v nejbližších měsících nad “většími nákupy”.

Pozitivní rozjezd spotřeby tak bude v nejbližších měsících pravděpodobně stále omezen na základní zboží a služby, u kterých domácnosti uvidí klesající ceny. Typickým příkladem jsou obchody s potravinami, jejichž ceny v posledních měsících klesaly a i agregovaná klientská data z karetních operací ukazují na to, že spotřebitelé mají tendenci nechávat v obchodech s potravinami stejné částky peněz nehledě na pohyb cen - pokles cen tak přirozeně může vést k určitému nárůstu reálných útrat. V ostatních kategoriích ale s vysokou pravděpodobností minimálně v nejbližších měsících zůstanou domácnosti opatrnější. Zvlášť pokud by probíhající průmyslový útlum vedl k lehkému nárůstu míry nezaměstnanosti.

Co to znamená pro naše odhady? HDP za třetí kvartál tak může být teoreticky ještě lehce revidován směrem dolů. V našem výhledu předpokládáme pak nadále víceméně stagnaci ekonomiky v Q4 2023 (+0,1 % q/q), a to především kvůli negativním výkonům průmyslu. Následně však revidujeme dolů naše odhady na oživení spotřeby v Q1 2024 - kvůli pomalejšímu oživení reálných útrat v obchodech předpokládáme růst ekonomiky "jen" o 0,8 % mezikvartálně (namísto 1,1 % mezikvartálně). V důsledku toho revidujeme dál dolů odhad růstu na rok 2024 na 1,8 % (z 2,1 %).

Slabý růst zůstává z pohledu ČNB proti-inflačním rizikem. Na druhou stranu aktuální prognóza centrální banky je již tak relativně hodně pesimistická - pro rok 2024 počítá pouze s růstem o 1,2 % (po letošním poklesu o 0,4 %). Spíše než dynamika celkového HDP může podporovat holubičí hlasy v ČNB struktura HDP - pokud se potvrdí, že spotřeba ve třetím kvartále lehce poklesla a v zásadě přešlapuje na místě, může to být důležitý podpůrný argument pro první snížení sazeb v prosinci.