Frontier Economics: NIS2 ukrojí Německu 8,8 miliardy eur z HDP. Zčásti kvůli geopolitickým screeningům dodavatelů
Německo se musí připravit na pokles HDP o 8,8 miliardy eur, který se dostaví v důsledku přizpůsobení se jedné z největších evropských ekonomik kyberbezpečnostní směrnici NIS2. To je odhad mezinárodní analytické společnosti Frontier Economics, která v současnosti mapuje, jak směrnice promění ekonomiky jednotlivých členských států EU. Analytici konkrétně varují před sadou opatření, která spolkovým orgánům umožní rozhodovat o přípustnosti obchodních vztahů s konkrétními zahraničními dodavateli podle politických a dalších kritérií netechnického charakteru. V souvislosti s Německem se tak zdají jako nejvíce rizikové předpokládané screeningy zakotvené v zákoně o IT bezpečnosti.
Analýza Frontier Economics dospívá k názoru, že veškeré procesy v souvislosti s NIS2 povedou k propadu německého HDP o 8,8 miliardy eur. Toto číslo je průsečíkem několika dílčích. Jednak jde o 7,6 miliardy přímo na implementaci směrnice, jednak o dalších 1,2 miliardy, které by si mohlo vyžádat zavedení problematických screeningů založených na netechnických kritériích. V druhém zmíněném případě jde o něco benevolentnější variantu Mechanismu hodnocení rizikovosti dodavatelů, kterou do české právní úpravy prosazuje Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB).
Komplikace pro německé podnikatele i zahraniční investory
Čím analytici tento odhad zdůvodňují? První problém spatřují hned v přímém dopadu nových pravidel na německé obchodní společnosti a podniky. Zejména ty menší a střední se musí připravit na to, že bude potřeba investovat více do kybernetické bezpečnosti a IT technologií, a to ve významné míře. To samozřejmě pocítí i koncoví spotřebitelé, proto lze předpokládat, že ceny porostou i v návazných hospodářských segmentech mimo ty přímo vyjmenované v evropské směrnici. Tyto náklady se podle studie vyšplhají na 7,3 miliardy eur.
Druhou ohroženou oblastí je německý mezinárodní obchod. V důsledku důslednějších a méně předvídatelných screeningů (více dále v textu) Frontier Economics předpovídají odliv části investorů, pro které budou zvýšené náklady zejména na compliance dostatečným důvodem pro to, aby své vztahy s německými podniky ukončili. Dovoz do Německa by tak mohl přijít o cca 3,2 miliardy, ochromen bude ale i vývoz výrobků do zahraničí. V tomto ohledu by to Německo vyšlo na 793 milionů eur v rámci mimoevropského vývozu a 855 milionů eur v rámci unie. Opět je nutné počítat s tím, že něco bude stát i přizpůsobení se segmentu novým pravidlům – v tomto konkrétním případě půjde o 4,1 miliardy.
Nepředvídatelné screeningy jsou vždy rizikové
Vůbec největší obavy ale vyvolává možnost, že i Německo by mohlo do zákonné úpravy promítnout rozhodování o přípustnosti dodavatelů na základě geopolitických a jiných netechnických kritérií. Návrhy momentálně neobsahují žádný konkrétní mechanismus, který by některé dodavatele absolutně vylučoval, nicméně zárodek tohoto přístupu můžeme vysledovat v layoutu avizovaných screeningových procesů. Frontier Economics varují, že jakákoliv podobná legislativa může mít pro každou zemi vážné ekonomické důsledky, protože jde v podstatě o prvek ochranářské ekonomické politiky, která do určité míry narušuje volné fungování trhu.
Německo momentálně vychází hlavně ze zákona o IT bezpečnosti z roku 2021 (IT-SIG 2.0), který v současném znění už de facto odpovídá požadavkům směrnice NIS2. Ten počítá především s posílenou rolí národního regulátora, Spolkového úřadu pro bezpečnost informační techniky (BSI). Podle analytiků by to teoreticky mohl být problém. V zákonu jsou mimo jiné definovány dvě kategorie výrobků – takzvané nové kritické komponenty a legacy komponenty – které není možné využívat bez dodatečného schválení ze strany BSI a spolkového ministerstva vnitra. U legacy komponent se výslovně hovoří o tom, že mohou být vyloučeny z užívání, pokud bude jejich dodavatel vyhodnocen jako nedůvěryhodný nebo představuje ohrožení pro veřejný pořádek či bezpečnost Německa. Právě v této formulaci je podle Frontier Economics obsažen zárodek hodnocení dle neprůhledných politických metrik.
Tvrdá rána pro německou vědu a výzkum?
Zavedení takových screeningů může vést k výše zmíněné demotivaci zahraničních investorů. Pro dodavatele ze třetích zemí je podobný screening komplikace, která navíc znamená zvýšené náklady na compliance spojené s přinejmenším nejistým výsledkem, zda autority nakonec investici vůbec odkývnou. Dá se předpokládat, že některé stávající obchodní vztahy budou tímto systémem narušeny, některá nová ani nevzniknou, na čemž budou tratit i německé podniky. Menší konkurence v důsledku opět povede k růstu cen pro koncové zákazníky a zvýší se riziko, že na trhu vznikne oligopol několika málo dodavatelů. To platí zejména v odvětvích, kde už teď je počet globálních hráčů jen velmi omezený. Typickým příkladem jsou telekomunikace.
V neposlední řadě utrpí věda a výzkum, jde přitom o jednu z vlajkových lodí německého hospodářství. Spolková republika totiž na tuto oblast vynakládá celkem 3,14 % svého HDP, což je zhruba o procento více než je evropský průměr. Pro R&D je jakékoliv narušení svobodného statu quo obzvláště problematické, jelikož je závislé na dodávkách vysoce specializovaných produktů z různých předních světových zdrojů. Z toho důvodu jsou i samotné dodavatelské řetězce často velice rozsáhlé a propojené. Analytici Frontier Economics vzpomínají i jinou nedávnou studii, dle které by 10% importní tarif na výrobky pro R&D znamenal pokles investic o 5 až 15 %. Netechnické screeningy jsou srovnatelným opatřením a jako takové mohou mít na německou ekonomiku podobně výrazný a narušující efekt.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz