Síla amerického dolaru drtí rubl, přestože je Kongres rozhádaný jako málokdy. V Kremlu se z rozhádaného Kongresu ani moc neradují, mají totiž bolehlav právě ze slabého rublu

Je to paradoxní. Americký Kongres se otřásá v základech, frakce Republikánské strany jsou rozhádané natolik, že se tomu diví dokonce i exprezident Trump, ratingová agentura Moody’s varuje, že Spojeným státům sníží hodnocení dluhu – poprvé od roku 1917. A dolar přesto posiluje, nejvíce za posledních skoro deset let. Zato v Kremlu, v němž – zvenčí viděno – je voda na rozdíl od Kongresu zcela stojatá, se evidentně „třepou“, kam až zase spadne rubl. Vždyť včera se přechodně propadl nad psychologicky a ideologicky důležitou hranici 100 za dolar.

Co se to děje? Američtí zákonodárci se na washingtonském Kapitolu těžce přou, co budou dělat po 17. listopadu tohoto roku. Do té doby bolavě, ale přece zajistili financování americké veřejné správy.

Zastánci tvrdé linie mezi republikány se v rámci vnitrostranické revolty zbavili svého vlastního šéfa, Kevina McCarthyho, jenž dosud Sněmovně reprezentantů předsedal. Zbavili se jej proto, že se zástupci Demokratické strany o víkendu dojednal právě přechodné zajištění financování americké veřejné správy. McCarthyho pověřený nástupce, Patrick McHenry, nyní bude pod ještě větším tlakem než sám McCarthy, aby další kompromis s demokraty již nedopustil. Proto se zvyšuje pravděpodobnost, že po 17. listopadu vskutku dojde k „vypnutí americké veřejné správy“, protože ta zkrátka nebude mít zajištěno potřebné financování. Ohroženo je tím ovšem i další americké financování války na Ukrajině…

Ratingová agentury Moody’s, která Spojeným státům drží nejlepší možný rating, AAA, už od roku 1917, tedy od úsvitu moderních dějin mezinárodních financí, se minulý měsíc nechala slyšet, že její důvěra v Spojené státy chřadne. Právě proto, že jejich vrcholní politici nedokážou zemi zajistit správné fungování, tedy hlavně financování veřejné správy. Tu se hádají o navýšení stropu veřejného zadlužení, jako letos na jaře. Tu se zase přou tak, že hrozí „vypnutí“ veřejné správy. Proto není daleko k tomu, aby i Moody ’s – jako v roce 2011 agentura Standard & Poor’s a letos zjara Fitch – přelomově zhoršila Spojeným státům svůj rating.

Dolar však navzdory tomu sílí a sílí. Má ze sebou dvanáct týdnů nepřetržitého zpevňování vůči dalším světovým měnám – nejdelší takovou řadu týdnů od října 2014 – a vydatně zhodnocuje i v tomto týdnu.

Americké měně částečně svědčí i zmíněné dění v Kongresu. Hrozba zhoršení ratingu v podání Moody’s, která se zejména po 17. listopadu může zhmotnit, totiž už nyní přispívá k růstu úroků na dluhopisech americké vlády. Zrovna dnes se úrok na třicetiletých dluhopisech americké vlády přehoupl přes úroveň pěti procent, poprvé od roku 2007. Investoři žádají od americké vlády za svoji půjčku vyšší úrok nikoli jen z obavy ze zhoršení ratingu, ale také kvůli vyhlídce na déletrvající výraznou inflaci. Aby ji ve výhledu „porazili“, žádají holt vyšší úrok. Americká centrální banka stále signalizuje, že její boj za zkrocení inflace bude ještě tuhý – tužší, než se čekalo. Což právě znamená, že ani úrok centrální banky, ale tedy ani úrok na dluhu americké vlády jen tak dolů nepůjde.

Jedním z důvodů, proč boj s inflací bude v USA – a nejen tam – vleklejší, než se dosud předpokládalo, je vývoj ceny ropy. Přestože Spojené státy tlačí na Saúdskou Arábii, ta více než v minulosti sleduje své zájmy. Nepomohla ani loňská návštěva amerického prezidenta Bidena přímo v pouštním království. Rijád i přes tlak Spojených států nyní koordinuje s Moskvou své škrty v těžbě ropy. Ty nedávno přiblížily cenu barelu ropy Brent k psychologické hranici 100 dolarů.

Jenže co bylo, už zase není…

Nyní se barel ropy Brent prodává ani ne za 90 dolarů. Tedy o bezmála deset dolarů levněji než ještě minulý týden. Kombinace vysokých cen ropy a vyhlídky na pokračující vysoký úrok nastavovaný americkou centrální bankou způsobuje destrukci poptávky po ropě, která způsobuje popsaný pokles její ceny. Tedy to samé, co vede k posílení dolaru navzdory klinči na Kapitolu, současně oslabuje poptávku po ropě a sráží její cenu. Vskutku, měnová politika americké centrální banky nade vše!

Přitom prudce zlevňující ropa je políčkem do tváře nejen Rijádu, ale i Moskvě. Kreml potřebuje vysoké ceny ropy, aby měl dost peněz na válku na Ukrajině. Tenčící se ropné příjmy ovšem znamenají nejen méně peněz v ruské státní kase, ale také způsobují slábnutí rublu. Ještě jako výraznější toto slábnutí ruské měny vysvítá právě v porovnání s posilováním dolaru. Je tak zřejmě jen otázkou času, než se rubl trvaleji začne prodávat za méně než jeden americký cent. Což bude pro Kreml nepochybně ideologická potupa. Ale také inflační bolehlav. Slabý rubl totiž v Rusku citelně přispěje k výraznější inflaci a jistě tak může otupit nadšení řadových Rusů pro pokračování „speciální vojenské operace“.

Tedy to samé, co vede k posílení dolaru navzdory klinči na Kapitolu, současně oslabuje poptávku po ropě a sráží její cenu – a tím pádem sráží i rubl. Vskutku, měnová politika americké centrální banky opravdu nade vše!

Válku s dolarem nyní Rusko na celé čáře prohrává…