Za vyšší českou inflací stojí spíš dražší služby než potraviny
Česko opět tento týden vstoupilo do novinových titulků - podle Eurostatu byla v Česku harmonizovaná inflace v srpnu hned po Maďarsku druhá nejvyšší (10,1 %). I když podle národní metodiky je již inflace nižší (8,5 %) a porovnání v jednom měsíci rozhodně nemusí být vypovídající, Česko zůstává jednou z nejvíce inflací zasažených zemí v Evropě i při “serióznějším” srovnání. Oproti průměru roku 2019 (před pandemií COVID 19) jsou harmonizované ceny v Česku vyšší přibližně o 38 % (podobně jako v Polsku), zatímco evropský průměr se pohybuje okolo 21 % (podobně jako v Německu). Při pohledu do detailu paradoxně největší rozdíly v cenovém nárůstu nevykazují “ostře sledované” ceny potravin, ale ceny služeb - řada z nich rostla v Česku výrazně rychleji než v eurozóně.
Ceny potravin jsou v Česku oproti roku 2019 vyšší v průměru o 38 %, zatímco evropský průměr činí 32 %, v Německu 34 % a v Polsku je to dokonce 42 %. Co to znamená? Podle oficiálních harmonizovaných statistik se zdá, že pokud jsou ceny potravin v Česku vyšší než v Polsku (potažmo v celé EU), bylo tomu tak zpravidla již před pandemií COVID 19 a procentuální rozdíly v cenách zůstávají přibližně stejně velké (což však v korunách vzhledem k rostoucím cenám může znamenat více).
Zcela jiná situace je však v segmentu služeb, které představují “doma vyrobenou” inflaci. Oproti roku 2019 jsou služby ve střední Evropě výrazně dražší než v západní - v Česku o 36 %, zatímco průměr EU je přibližně 16 %. Nejvíce je to vidět například na cenách v pohostinství a hoteliérství. Ceny v kavárnách a restauracích šly v Česku oproti roku 2019 vzhůru skoro o 60 %, zatímco v EU v průměru lehce přes 20 % (Itálie pouze +15 %). O něco nižší (ale také vysoké) rozdíly pozorujeme u cen ubytovacích zařízení. Rychlejší růst cen služeb je tak daleko větším původcem rozdílů mezi českou a evropskou inflací než ceny potravin.
Segment služeb však bezesporu čelí menší konkurenci než obchodovatelné zboží a vyšší ceny v restauracích v Peci pod Sněžkou nemusí hned automaticky znamenat, že tam lidé přestanou chodit na oběd. Pokud by se však v relativním srovnání ceny služeb měly odtrhnout od kvality, mohou lidé začít “hlasovat nohama” a čeští restauratéři a hoteliéři to pocítí.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz