Americká inflace v srpnu zrychlí kvůli růstu cen PHM

Inflace ve Spojených státech v srpnu podle našeho odhadu v důsledku růstu cen pohonných hmot zrychlila. Po očištění o volatilní ceny potravin a energií ale dále zvolňuje. Evropská průmyslová produkce v červenci zřejmě propadla o více než jedno procento. Směrem dolu ji táhl německý a irský průmysl, v ostatních velkých ekonomikách jeho výstup naopak rostl. Česká bilance běžného účtu podle nás skončila v červenci opět v deficitu, ačkoli ve srovnání s předchozím měsícem ani ne polovičním. Stál za tím nižší odliv dividend, zároveň ale horší výsledek obchodní bilance.

Evropský průmysl v červenci propadl

Inflace ve spojených státech v meziročním srovnání v srpnu podle našeho odhadu zrychlila z červencových 3,2 % na 3,7 %. Meziměsíčně spotřebitelské ceny stouply o 0,6 %. Za vývojem stál především vývoj u čerpacích stanic, kde pohonné hmoty zdražily meziměsíčně o 11,5 %. S jejich vývojem je úzce svázán vývoj cen potravin, které podle nás vzrostly o 0,2 % m/m. V ostatních kategoriích by mělo pokračovat zvolňování cenových tlaků. Pro vývoj jádrové inflace bude klíčový vývoj cen nájemného. To zatím roste meziměsíčním tempem 0,4 %. V příštím roce by to mělo být 0,3 % m/m.

Průmyslová produkce v eurozóně v červenci zřejmě meziměsíčně poklesla o 1,1 %. Vyplývá to alespoň z již zveřejněných dat za jednotlivé ekonomiky. Německá průmyslová produkce propadla v červenci o 1,6 %, irská o 6,6 %, v ostatních zemích výstup naopak mírně rostl (+0,8 % m/m Francie, +0,2 % Španělsko, +0,7 % Nizozemí). Výhled je zatím ale nejasný. Stále pokračuje výrazný rozdíl mezi tím, jak se vyvíjejí předstihové indikátory a skutečnými výsledky průmyslové produkce. Ta od března vzrostla o 1,7 %, zatímco indikátory PMI se nacházejí hluboko v pásmu recese. Směrem dolů táhla průmysl snaha firem omezit spotřebu energií a s tím spojený útlum v energeticky náročných odvětvích. S chladnějšími měsíci by ale výroba energií měla stoupat, přičemž očekáváme pokračující stabilizaci, případně i oživení v energeticky náročných segmentech. Celkově je kondice evropských firem stále dobrá. Ty těží ze své schopnosti přenášet vysoké ceny na koncové zákazníky, přičemž investují z finančních polštářů naakumulovaných za dob covidové krize (v posledních čtyřech čtvrtletích byly investice hlavním zdrojem růstu HDP). To vše nasvědčuje tomu, že by evropský průmysl měl mírně ožívat.

V Česku bude zveřejněn tradičně velmi volatilní výsledek běžného účtu platební bilance za červenec. Ten zřejmě opět vykáže deficit (26 mld. CZK), ačkoli nižší, než tomu bylo v červnu (-58,5 mld. CZK). Rozdíl bude dán podstatně nižším objemem vyplácených dividend zahraničním vlastníkům.

Koruna dále oslabuje

Regionální měny stále zůstávají pod tlakem, který minulý týden vyvolalo překvapivé rozhodnutí polské centrální banky snížit úrokové sazby o 75 bb. S tím spojené spekulace na možné snížení domácích úrokových sazeb i další razantní uvolnění měnové politiky v Polsku tlačí regionální měny na slabší úrovně. České forwardové sazby v horizontu čtyř měsíců už ve svých cenách zahrnují trojí snížení klíčové úrokové sazby do konce letošního roku. To se promítá do vývoje kurzu koruny, který se v průběhu úterního obchodování dostal až nad hladinu 24,60 CZK/EUR. V odpoledních hodinách se ale vrátil na 24,55 CZK/EUR a ve srovnání s předchozím dnem byl o 0,1 % slabší. Polský zlotý pak ztratil 0,8 % a posunul se na 4,67 PLN/EUR. Maďarský forint se ztrátou 0,5 % na 385,5 HUF/EUR nezůstal příliš pozadu.

Oslabovala i společná evropská měna, která ztratila 0,3 % a jejíž kurz se pohyboval kolem 1,07 USD/EUR. Z dat byl zveřejněn německý zářijový ZEW index. Ten ve složce očekávání dopadl lépe, než se čekalo, i než tomu bylo v předchozím měsíci. Nicméně i tak stále zůstává pod svým dlouhodobým průměrem. Výhled německých investorů a analytiků se nicméně mírně zlepšuje.