Srpnová inflace a zasedání ECB (Týdenní zpráva z finančního trhu)
Datově budou tomuto týdnu v tuzemsku i ve Spojených státech vévodit statistiky srpnové inflace. Zatímco v USA se podle našeho odhadu meziroční růst cenové hladiny zvýšil na 3,7 %, u nás očekáváme další zpomalení inflace na 8,2 % y/y. Zámořská čísla doplní i srpnové maloobchodní tržby, které by měly ukázat slábnoucí domácí poptávku. V eurozóně bude nejdůležitější událostí zasedání ECB, na kterém očekáváme hlavně vlivem slabších dat z poslední doby ponechání úrokových sazeb beze změny. Šance na jejich další zvýšení do konce letošního roku však stále žije.
ECB by si měla vybrat pauzu
Inflace v USA v srpnu zrychlila vlivem zdražení pohonných hmot. Spotřebitelské ceny podle našeho odhadu rostly meziměsíčně o 0,6 % po 0,2 % v červenci, což zároveň znamená v meziročním vyjádření zrychlení z 3,2 % na 3,7 %. Dominantně se na tom však podílel prudký nárůstu cen pohonných hmot. Jádrová inflace podle nás setrvala na 0,2 % m/m a v meziročním vyjádření poklesla z 4,7 % na 4,4 %. V kombinaci s očekáváným slabým růstem nominálních maloobchodních tržeb (o 0,4 % m/m) inflační statistiky implikují, že reálné spotřebitelské výdaje v srpnu korigovaly solidní červencový nárůst. Vzhledem k tomu, že ceny energií zůstávají zvýšené i na začátku září, se výrazné oživení nedá předpokládat ani v závěru třetího čtvrtletí.
ECB pravděpodobně ve čtvrtek ponechá úrokové sazby beze změny. Toto rozhodnutí by se mělo opírat o nové údaje od červencového zasedání, které ukazují na rostoucí riziko poklesu ekonomiky, což ovlivňuje i střednědobý výhled inflace. Neočekáváme však, že by se zatím ECB vzdala svého jestřábího postoje, když stále vnímáme řadu proinflačních rizik (ceny energií v příštím roce, neukotvenost inflačních očekávání či zrychlující růst mezd). Očekáváme tak ještě jedno zvýšení depozitní sazby v letošním roce, pravděpodobně v prosinci, následované rozšířením programu kvantitativního utahování na začátku příštího roku.
Průmyslu v eurozóně se v červenci nedařilo, výhled ekonomiky pro druhou polovinu letošního roku však není zase tak špatný. Na základě již zveřejněných dat z členských zemí eurozóny očekáváme, že průmyslová produkce poklesla meziměsíčně o 1,1 %, což by mělo odrážet hlavně slabé výsledky z Německa a Irska. Přes červencový výsledek nadále zůstáváme ohledně ekonomiky eurozóny ve druhé polovině letošního roku poměrně optimističtí. Předstihové indikátory jako PMI sice stejně jako poslední rok zůstávají v pásmu indikující recesi, finanční situace firem je však stále příznivá, přičemž investice byly hlavním tahounem růstu HDP v posledních čtyřech čtvrtletích. Zrychlený růst mezd v kombinaci s vysokou úrovní naakumulovaných úspor by navíc měl podpořit zvyšování disponibilního důchodu a spotřebu domácností, která by tak v nejbližších čtvrtletích měla výrazně přispět k růstu ekonomické aktivity.
Tuzemská meziroční inflace podle našeho odhadu v srpnu zpomalila z 8,8 % na 8,2 %. Centrální banka očekává 8,5 % y/y. Pokles meziroční inflace tedy podle nás pokračoval, jeho tempo však bylo oproti předchozím měsícům nižší. Působení vysoké srovnávací základny loňského roku postupně odeznívá. V srpnu navíc došlo k významnému zdražení pohonných hmot. Jejich ceny podle našeho odhadu vzrostly meziměsíčně o více než 7 %. V případě cen potravin očekáváme zrychlení jejich meziměsíčního poklesu v reakci na zlevňování na straně zemědělských a potravinářských výrobců. Stejně jako v červenci se podle nás mírně snížily také regulované ceny. Jádrová inflace v meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření podle našeho odhadu v srpnu zvolnila na 0,17 % po dočasném zvýšení na 0,26 % v červenci. V anualizovaném vyjádření by se tak její výše měla stále pohybovat poblíž dvouprocentního cíle ČNB, když spotřebitelská poptávka zatím zůstává utlumená. Meziroční jádrová inflace ve výsledku pravděpodobně zpomalila z červencových 6,8 % na srpnových 6 %. Do konce letošního roku se celková meziroční inflace podle naší prognózy udrží poblíž 8 %. V září sice pravděpodobně dojde i vlivem částečného zlevnění energií pro domácnosti k poklesu pod tuto úroveň, v říjnu však inflace opět zrychlí, když bude působit statistický efekt loňského zavedení úsporného tarifu.
Koruna proti euru nejslabší za téměř 10 měsíců
Data z domácí ekonomiky v tomto týdnu zklamala. Průměrná reálná mzda se sice ve druhém čtvrtletí odrazila ode dna, když mezičtvrtletně po sezónním očištění podle našeho odhadu vzrostla o 0,8 % (meziročně -3,1 %). Je to ale méně, než jsme my i trh předpokládali (více zde: https://bit.ly/48bzPxM). Za našimi odhady zaostaly rovněž červencové statistiky z reálné ekonomiky. Ať už se jednalo o průmyslovou a stavební produkci (více zde: https://bit.ly/45Xhhzg) nebo maloobchodní tržby (více zde: https://bit.ly/Sales_Jul23), vše veskrze naznačuje, že oživení domácí ekonomiky ve třetím čtvrtletí bylo pouze mírné.
Členové bankovní rady ČNB se při úvahách o snižování úrokových sazeb přiklání k obezřetnosti. Počátek diskuse o uvolňování měnově politiky připustil J. Procházka. Zároveň si však neumí představit, že by ČNB snižovala sazby v momentě, kdy je ECB naopak zvyšuje. E. Zamrazilová uvedla, že stále vnímá riziko poptávkových tlaků spojených s napjatým trhem práce. Upřesnění jsme se dočkali u znovuobnoveného programu odprodeje výnosů z devizových rezerv, jehož limit by měl činit podle slov viceguvernérky ČNB 300 mil. EUR za měsíc. To je řádově méně, než objemy intervencí v období od května do října loňského roku, kdy byla ČNB na devizovém trhu aktivně přítomna a měsíčně uzavřela spotové operace v průměru za 4,3 mld. EUR. Ve výsledku by tak měl být dopad na kurz koruny z titulu odprodeje výnosů z devizových rezerv z našeho pohledu velmi omezený.
Polská centrální banka (NBP) ve středu překvapila nečekaně výrazným snížením základní úrokové sazby o 75 bb, čímž dostala regionální měny pod tlak. Trh sice s poklesem klíčové sazby počítal, avšak pouze v rozsahu 25 bb. Holubičí tón měla i čtvrteční tisková konference NBP. Polský zlotý tak za minulý týden k euru oslabil o výrazných 3,2 % na 4,61 PLN/EUR. Česká koruna s týdenní ztrátou ve výši 1,1 % v pátek uzavřela na 24,37 CZK/EUR. Naposledy byla na této úrovni před téměř 10 měsíci. V její neprospěch hrají jak slabá domácí data, tak regionální i globální vývoj na finančních trzích. V samotném závěru týdne pak rezonovalo i zrušení úročení tzv. povinných minimálních rezerv ze strany ČNB. To by však podle nás nemělo mít významný dopad na působení domácí měnové politiky. Nejlépe z našeho regionu minulý týden přečkal maďarský forint, který odepsal 0,3 % na 385,6 HUF/EUR.
Na globálních trzích se dařilo americkému dolaru. Podpořen solidními daty z amerického sektoru služeb a trhu práce a komentáři z Fedu, které stále připouštějí další zvýšení úrokových sazeb, v páru s eurem v mezitýdenním srovnání posílil o 0,6 % na 1,071 USD/EUR. Naopak data z eurozóny spíše zklamala. Německé tovární objednávky v červenci poklesly meziměsíčně o 11,7 %, zatímco tržní konsenzus očekával vlivem vysoké srovnávací základny minulého měsíce jejich snížení o 4,3 %. Poklesem o 0,8 % m/m nenadchla ani samotná průmyslová produkce. Negativně trhy překvapila i ve čtvrtek zveřejněná sestupná revize růstu HDP eurozóny v letošním druhém čtvrtletí z původních 0,3 % q/q na 0,1 % q/q.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz