Mzdový růst zaostal za očekáváními

Průměrná mzda v české ekonomice ve druhém čtvrtletí letošního roku nominálně narostla o 7,7 % meziročně, což po očištění o inflaci odpovídá reálnému poklesu o 3,1 %. Výsledek je přesně v souladu s naším odhadem, oproti očekávání České národní banky (-2,0 %) i trhu (-2,4 %) je ovšem znatelně slabší. Ve srovnání s předchozím kvartálem se kupní síla průměrné mzdy zvýšila o 1,5 %. Průměrná česká mzda nově dosáhla hodnoty 43 193 Kč, ta mediánová pak 36 816 Kč. Průměrný evidenční počet zaměstnancům pak meziročně narostl o 0,6 %.

Z pohledu jednotlivých sektorů si nejvíce polepšili zaměstnanci ve výrobě elektřiny, plynu a tepla, kterým mzdy nominálně narostly o 13,7 %. Následují činnosti v oblasti nemovitostí (10,6 %), těžba a dobývání (10,4 %), peněžnictví a pojišťovnictví (10,0 %) a zpracovatelský průmysl (9,2 %). Naopak neslavně dopadli pracovníci v kultuře a rekreacích (3,8 %), vzdělávání (4,3 %) či v administrativě (6,9 %). Počet zaměstnanců nejvíce narostl v činnostech v oblasti nemovitostí (6,3 %), největší pokles pak hlásí zpracovatelský průmysl (-1,6 %).

Geograficky rostly mzdy nejsvižněji ve Středočeském (8,5 % nominálně), Ústeckém (8,3 %) a Zlínském kraji (8,2 %), nejpomaleji pak v Praze (6,4 %), Olomouckém (7,0 %) a Karlovarském kraji (7,2 %). Počet zaměstnanců nejvíce rostl v Praze (3,7 %) a klesl ve Zlínském kraji (-1,1 %).

Meziroční pokles reálné kupní síly české průměrné mzdy pokračuje již sedm čtvrtletí v řadě a její hodnota se nachází na podobné úrovni jako v roce 2018. V loňském roce pak Česku připadl i smutný primát země s nejprudším propadem reálných mezd v rámci všech zemí OECD. To vše za situace, kdy nezaměstnanost téměř neexistuje, ekonomika neklesá a ziskové marže v podnikatelském sektoru zůstávají na tuzemské poměry nezvykle vysoko. Jedná se tedy o poněkud obtížně pochopitelnou ekonomickou anomálii. Na mezikvartální bázi ovšem růst mezd již inflaci převyšuje a Češi tak dále nechudnou, byť v meziročním srovnání se to tak stále jeví. Stejně zřejmě dopadne i letošní třetí čtvrtletí, kdy meziročně reálné mzdy také kosmeticky klesnou. I celý letošní rok skončí téměř jistě v červených číslech, jako pravděpodobný se jeví pokles kupní síly poblíž 3 procent. K růstu se pak reálné mzdy vrátí již v roce příštím, ovšem na předkrizovou úroveň se zřejmě nedostaneme dříve než v roce 2026. Z pohledu České národní banky jsou aktuální data silným signálem, že se obávaná mzdově-inflační spirála momentálně neroztáčí, což prakticky vylučuje další zvýšení sazeb. Naopak hlasovat pro jejich první snížení se stane jednodušším a tento krok očekáváme již v průběhu podzimu, pravděpodobně na listopadovém zasedání.

Vít Hradil
hlavní ekonom