Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vykázala mezikvartální růst HDP na úrovni 0,1 %, v meziročním vyjádření HDP klesl o 0,4 %

Mezikvartální růst HDP na úrovni 0,1 % je v souladu s předběžným údaj zveřejněný koncem července.

Meziroční pokles o 0,4 % je lepší výsledek v porovnání s předběžným údajem, jenž vykazoval meziroční pokles o 0,6 %.

Mírnější než původně hlášený meziroční pokles HDP v letošním druhém čtvrtletí je dán mírnou pozitivní revizí meziroční dynamiky za letošní první čtvrtletí, kde byl meziroční pokles HDP přepsán z původních 0,5 % na 0,4 %.

Struktura HDP hlásí mírné oživení spotřeby domácností, jež ve druhém čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o 0,2 %, což byl první mezikvartální růst spotřeby domácností od třetího čtvrtletí 2021.

Na spotřebě domácností se začíná pozitivně projevovat klesající inflace a nižší obavy domácností z vývoje cen energií.

V meziročním vyjádření spotřeba domácností sice stále klesá, tempo poklesu se ale zmírňuje a možná již v letošním závěrečném čtvrtletí uvidíme alespoň mírný meziroční nárůst spotřeby domácností.

Zpřesněný údaj o HDP za letošní druhé čtvrtletí hlásí, že česká ekonomika mezikvartálně vzrostla o 0,1 %, což je v souladu s předběžným údajem zveřejněným koncem července.

ČNB ve své prognóze z počátku srpna odhadovala pro letošní druhý kvartál mezičtvrtletní stagnaci HDP (0,0 %).

V meziročním vyjádření vykázal HDP v letošním druhém čtvrtletí pokles o 0,4 %, podobně jako v letošním prvním čtvrtletí.

Předběžný údaj pro letošní druhé čtvrtletí pracoval s meziročním poklesem výkonu české ekonomiky o 0,6 %, lepší zpřesněný výsledek je dán především pozitivní revizí meziročního výsledku za letošní první čtvrtletí, kde byl meziroční pokles HDP zmírněn z původně uváděných 0,5 % na 0,4 %.

Struktura HDP ukazuje, že poprvé od třetího čtvrtletí 2021 vzrostla v letošním druhém čtvrtletí mezikvartálně spotřeba domácností, a to o 0,2 %.

V meziročním vyjádření se pokles spotřeby domácností zmírnil z 5,4 % na 4,5 %.

ČNB ve své prognóze z počátku srpna očekávala pro letošní druhé čtvrtletí meziroční pokles spotřeby domácností o 5,3 %.

Mírnější než předpokládaný pokles spotřeby domácností může bankovní rada ČNB vnímat jako argument proti spěchu při snižování úrokových sazeb, jinými slovy pro nejbližší měsíce coby argument pro ponechání úroků na jejich stávající úrovni.

Spotřeba domácností se začíná oživovat s tím, jak klesá inflace, což má aspoň v relativním smyslu příznivý dopad na reálné příjmy domácností.

Ve třetím a čtvrtém čtvrtletí letošního roku by se spotřeba domácností měla dále oživovat a měla by hrát roli jednoho z klíčových tahounů mezikvartálního růstu HDP České republiky.

Příznivý vliv na mezikvartální růst české ekonomiky měla ve druhém čtvrtletí také hrubá tvorba fixního kapitálu (tj. investiční výdaje), spotřeba vlády a zahraniční obchod (čisté exporty).

Negativní vliv na mezikvartální výkon HDP měl vývoj stavu zásob.

Na straně tvorby HDP měl příznivý vliv na mezikvartální výkon české ekonomiky průmysl, zemědělství i zemědělství.

Výkon ve službách byl smíšený, například obchod, doprava, ubytování a pohostinství vykázaly mezirkvartální pokles.

Zpřesněný údaj o výkonu HDP za letošní druhé čtvrtletí potvrzuje, že se česká ekonomika vydala k alespoň mírnému mezikvartálnímu růstu.

V letošním druhém pololetí by měl mezikvartální růst HDP zesílit s tím, jak klesající inflace a související zlepšení na straně reálných příjmů domácností povedou ke zrychlení růstu spotřeby domácností.

V samotném druhém čtvrtletí vykázala spotřeba domácností první mezikvartální nárůst od třetího čtvrtletí 2021.

Naše aktuální očekávání celoročního výkonu české ekonomiky v letošním roce počítá zhruba se stagnací HDP, tedy s meziroční změnou HDP za celý rok 2023 na úrovni 0,0 %.

Pro rok 2024 zatím počítáme s růstem HDP na úrovni 2,5 %, aktuální dění v globální ekonomice ale může představovat riziko ve směru o něco slabšího růstu české ekonomiky v roce 2024.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.