Vyšší inflace v eurozóně - co na to ECB?

Inflace v eurozóně překvapila v srpnu svižnější růstovou dynamikou. Celková meziroční inflace stagnovala na 5,3 %, především zásluhou dražších energií. Ostře sledovaná jádrová inflace pak dle předpokladu mírně zpomalila z červencových 5,5 % na 5,3 %, nicméně vývoj v sektoru služeb nadále ukazuje na vysokou míru setrvačnosti cenových tlaků.

V srpnu se tak dočasně zastavil desinflační trend nastolený v květnu letošního roku. Z pohledu ECB je přitom důležité, že úroveň inflace, zvláště její jádrové složky, zůstává nadále nekomfortně vysoká, stejně jako meziměsíční přírůstky, které nejsou konzistentní s 2% inflačním cílem.

Dobrou zprávou je, že desinflační vývoj by měl znovu nabrat na síle již v září, přičemž na konci roku 2023 by se mohla celková inflace v eurozóně dostat do blízkosti 3 %. Klesat bude i jádrová inflace, nicméně pozvolnější tempem. Rizika jsou navíc vychýlena ve směru setrvačnějších tlaků v souvislosti se zrychlujícím růstem mezd. Ve směru nižší inflace může naopak působit slabší výkon ekonomiky eurozóny, která dle našeho nowcastu směřuje ve třetím čtvrtletí k mezikvartálnímu poklesu HDP.

Doposud ECB při svém rozhodování o sazbách akcentovala vzad-hledící výsledek inflace oproti jejímu očekávanému vývoji. To bude z našeho pohledu modus operandi i pro zářijové zasedání, což implikuje ještě jedno finální zvýšení depozitní sazby na 4,0 %. Výsledek hlasování o sazbách však zůstává velmi nejistý a nelze vyloučit, že nová makro prognóza dodá holubicím argumenty pro stabilitu sazeb. Tento scénář aktuálně zaceňuje i eurová křivka, přičemž pravděpodobnost zářijového hiku v posledních dvou dnech poklesla na méně než 30 %.