Domácí poptávka stále brzdí - Česká ekonomika v první čtvrtině roku stagnovala

Česká ekonomika v první čtvrtině roku stagnovala. Mezičtvrtletní pokles z druhé poloviny loňského roku se zastavil, ale ekonomika balancuje na hraně.

Na českou ekonomiku v prvním čtvrtletí působila kombinace protichůdných faktorů. Na jedné straně dál oslabovala domácí poptávka. Pod vlivem prudkého cenového růstu, který podráží reálnou kupní sílu, stále klesá spotřeba domácností. Reálně se snižovaly také kapitálové výdaje. Kromě oslabení investiční poptávky je to rovněž projevem rozpouštění zásob naakumulovaných v loňském roce. Zároveň ale na HDP pozitivně působila zahraniční poptávka. Zlepšovala se totiž situace u hlavních průmyslových exportérů, jako jsou výroba motorových vozidel, elektrotechnika nebo strojírenství.

Klesající domácí poptávka postupně brzdila meziroční i mezičtvrtletní růst české ekonomiky už během roku 2022. Ve druhém pololetí se ke spotřebě přidal také útlum kapitálových výdajů, což způsobilo dva mezičtvrtletní poklesy HDP. Na tuto situaci navázala česká ekonomika v prvním čtvrtletí 2023 mezičtvrtletní stagnací HDP. Meziročně HDP zaostával o 0,5% a jednalo se o první meziroční pokles od prvního kvartálu 2021. V mnoha oblastech byl meziroční vývoj ovlivňován srovnávací základnou, takže lepší obrázek o skutečném vývoji české ekonomiky podává srovnání s předchozím čtvrtletím.

**Příspěvky výdajových složek k mezičtvrtletní reálné změně HDP* (příspěvky v p. b., HDP v %)**

* po vyloučení dovozů pro konečné užití

Zdroj: ČSÚ

Domácnosti pod vlivem rostoucích cen

Na domácnosti silně dopadal prudký růst cenové hladiny a propad reálných výdělků. Mezičtvrtletně klesá spotřeba už od čtvrtého čtvrtletí 2021. Tak dlouhá série poklesů je velmi neobvyklá, takovou dobu netrval útlum domácí poptávky ani v průběhu předchozích recesí. V prvním čtvrtletí 2023 spotřeba domácností klesla o 1,8% mezičtvrtletně a o 5,9% meziročně.

Reálný pokles spotřeby se časově kryje s poklesem reálných mezd. Pokles kupní síly je ale nerovnoměrný v závislosti na skladbě nákupů jednotlivých domácností. Loni i v letošním prvním kvartálu přispívaly k růstu cen nejvíce ceny potravin, bydlení a energií, takže propad reálných příjmů silněji zatěžoval chudší domácnosti, pro které tyto základní položky představují větší podíl na výdajích.

Údaje o spotřebitelských cenách z dubna i května ale ukazují, že potenciál dalšího meziročního růstu cen se vyčerpává. Meziroční přírůstek oslabil v dubnu na 12,7% a v květnu na 11,1 %. Skutečný vývoj cen tak potvrzuje i výhledy prezentované v konjunkturálních průzkumech. Podle nich klesá počet respondentů, kteří se domnívají, že současné ceny budou v příštích měsících dále růst. Jistý cenový optimismus spotřebitelů sdíleli i obchodníci. Znatelně klesal podíl obchodníků očekávajících růst cen vlastní produkce v nejbližších třech měsících.

Na mezičtvrtletní pokles spotřeby domácností nejvíce působily výdaje na služby. Výrazně totiž oslabil jejich meziroční růst. Loňský růst spotřeby služeb byl podpořen oživením cestovního ruchu a vliv měly i uspořené finanční rezervy z doby pandemických omezení, kterými disponovaly domácnosti s vyššími příjmy. Zejména zahraniční cestovní ruch letos působil pozitivně, domácí poptávka ale oslabuje.

Dál trval netypický meziroční pokles spotřeby netrvanlivého zboží. Nepomohlo ani mezičtvrtletní oživení. Krátkodobá spotřeba, která představuje největší položku spotřeby domácností, zahrnuje potraviny, nápoje, tabák, farmaceutické výrobky, pohonné hmoty, kosmetiku apod. Obvykle jde o jeden z nejstabilnějších segmentů spotřeby, protože z velké části obsahuje nezbytné položky. V posledním roce se ale právě zde nejrychleji zvyšovaly ceny.

Spotřeba trvanlivého zboží (střednědobé i dlouhodobé spotřeby) v prvním čtvrtletí 2023 mezičtvrtletně klesla. Přetrvával i meziroční pokles, který byl hlubší v případě dlouhodobé spotřeby (motorová vozidla, nábytek, ledničky, pračky, hudební vybavení, počítačové vybavení či šperky). U střednědobé spotřeby (oblečení, obuv, potřeby v domácnosti, vybavení pro sport a knihy) byl meziroční pokles mírnější a do jisté míry se tento vývoj u popsaného zboží otiskl i do oživení maloobchodních tržeb v souvisejících oblastech.

Spotřeba domácností a příspěvky k mezičtvrtletní reálné změně (domácí pojetí, spotřeba v %, příspěvky v p. b.)

Zdroj: ČSÚ

Podniky chtějí investovat

Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu v prvním čtvrtletí klesly mezičtvrtletně o 1,2%. Propad navázal na dvě předchozí snížení a dál se výrazně prohloubil. Nižší byla tvorba zásob i výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu (investice). Ty klesly mezičtvrtletně o 1,1%. Meziročně tvorba hrubého kapitálu klesla o 3,6%, a to poprvé od konce roku 2020. Investice rovněž klesly (-1,6 %).

V posledních dvou letech měla velkou roli v kapitálových výdajích a také významný pozitivní vliv na výsledný růst HDP tvorba zásob. Ta se výrazně zvyšovala v roce 2021 kvůli nedokončené produkci – stáli za tím zejména výrobci motorových vozidel čekající na chybějící součástky. Tento faktor citelně působil také loni, ale přidaly se další okolnosti. Průmysl se vzhledem k předchozím zkušenostem i geopolitické situaci více zásobil součástkami a narůstaly rovněž zásoby zboží v maloobchodu. Ke skokovému navýšení zásob v loňském druhém a třetím čtvrtletí významně přispělo i doplnění zásobníků zemního plynu. Ke konci roku ovšem začal proces plošného rozpouštění zásob. Ten pokračuje i letos, z čehož plyne aktuální negativní působení na celkový růst HDP.

Na mezičtvrtletní pokles investiční aktivity měly v prvním kvartálu největší vliv investice do produktů duševního vlastnictví. Ty zahrnují zejména výdaje na licence, know-how, patenty a další investiční statky nehmotného charakteru. Mezičtvrtletně se snížily asi o desetinu. Meziročně i mezičtvrtletně klesaly také investice do staveb. Investice do obydlí sice mezičtvrtletně rostly o 2,6%, přetrvával ale hluboký meziroční propad (-14,3 %). Jako jednu z hlavních příčin lze označit aktuální úrokové prostředí. V loňském druhém kvartále, kdy se sazby prudce navýšily, klesly investice do obydlí mezičtvrtletně o desetinu. Nižší byly ale také investice do ostatních budov a staveb, kam spadají vládní investice do infrastruktury i podnikové investice do výrobních objektů apod. Ochlazení investiční aktivity v oblasti staveb se promítá rovněž do vývoje ve stavebnictví, zejména formou zhoršených podnikatelských očekávání.

Mezičtvrtletně klesly také výdaje na dopravní prostředky a zařízení, na druhé straně ale došlo k výraznému oživení u ICT a ostatních strojů a zařízení. Meziročně byly investice v této oblasti o desetinu vyšší. Ve druhé polovině loňského roku byla dynamika investic do dopravních prostředků a zařízení i ICT a ostatních strojů a zařízení utlumená a mírný pokles míry investic naznačoval opatrnost podniků. Z výsledků konjunkturálních průzkumů ale vyplývá ochota podniků alespoň nominálně investiční výdaje zvyšovat, a oproti loňskému podzimu letos na jaře investiční očekávání narůstala.