Proč české domácnosti v nárůstu spořivosti překonali i Němce?
Na přetrvávající vysokou míru úspor českých domácností v rámci středoevropského regionu jsme již několikrát upozorňovali a je zřejmé, že její výše je předmětem zájmu také centrálních bankéřů v ČNB. Stále se pohybuje přibližně 6procentních bodů nad dlouhodobým průměrem a pokud by míra úspor měla výrazněji poklesnout, může to teoreticky podpořit výraznější oživení české ekonomiky a větší setrvačnost jádrových inflačních tlaků. V posledním globálním ekonomickém výhledu se proto ČNB zabývá zevrubnějším srovnáním české míry úspor se zeměmi eurozóny.
Analýza ČNB pozoruje, že “velké” trendy v eurozóně a v Česku jsou podobné - míra úspor zůstává na vyšších úrovních kvůli vyšším příjmovým skupinám, které mají nižší mezní sklon ke spotřebě. Vyšší spořivost těchto skupin je častokrát daná lepší dynamikou nominálních příjmů v průběhu pandemie i energetické krize a možná i očekáváním, že po štědrých pandemických fiskálních balíčcích stát v budoucnu zavede vyšší daně (vyšší míra úspor daná tzv. ricardiánskou ekvivalencí). Vyšší spořivost “bohatších” se pak pravděpodobně odráží buď v rychlejším umořování dluhů nebo v investicích - v průběhu energetické krize například do energetické úspornosti bydlení (zateplení) nebo do nových zdrojů energie (fotovoltaika, čerpadla).
I když jsou trendy v Česku podobné jako v eurozóně, byla odchylka míry úspor od dlouhodobého průměru na začátku roku 2023 výrazně vyšší nejen při porovnání s průměrem EMU, ale i s nejspořivějšími kouty eurozóny včetně Německa. Proč tomu tak je? Při porovnání se střední Evropou jsme zmiňovali na prvním místě opatrnostní motiv českých domácností, který se zpravidla projevuje silněji než u našich sousedů. Při srovnání s eurozónou je možné také poukázat na vyšší úroveň úrokových sazeb oproti EMU. Ty jednak mohly vést k rychlejšímu růstu nominálních příjmů z investic u bohatších Čechů (a ceteris paribus k vyšším úsporám). Současně také vyšší úrokové sazby mohly v případě refixací motivovat větší část domácností k předčasnému splácení svých dluhů. Pokud tomu tak ve skutečnosti bylo, mělo by časem zužování úrokového diferenciálu mezi korunou a eurem zase vést i ke sbližování “odchylek” v úsporách.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz