Polsko - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Financování polské vědy z veřejných zdrojů stále nedosahuje průměru zemí Evropské unie. Od svého vstupu do EU v roce 2004 však Polsko svou ztrátu viditelně dotahuje a nárůstem výdajů na vědu patří mezi unijní špičku. V roce 2004, kdy unijní průměr výdajů na vědu a výzkum dosahoval 1,8 % HDP, vykazovalo Polsko třikrát nižší hodnotu (0,55 % HDP). V roce 2021 se Polsko s hodnotou 1,44 % HDP zařadilo mezi dvě “staré” členské země – Řecko a Španělsko – a na unijní průměr ztrácí 0,82 %. Česko si s výdaji na úrovni rovných 2 % stále stojí lépe. Odstup od průměru členských zemí EU drží Polsko také v podílu odborníků ve výzkumu a vývoji na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. V roce 2019 to bylo 0,99 a 19. místo mezi členskými státy. I zde je však vidět postupné zlepšení, ještě v roce 2008 bylo Polsko v rámci EU na 25. příčce s podílem výzkumníků na ekonomicky aktivním obyvatelstvu 0,4 %. V souladu s výše uvedenými údaji stoupá Polsko také v žebříčku “Globálního inovačního indexu”, kde si mezi lety 2007 a 2021 polepšilo o 16 pozic z 56. na 40. místo.

Při pohledu do soukromého sektoru - na základě dat z let 2019 až 2021 - lze konstatovat, že tahouny inovací v průmyslu i službách jsou velké podniky. V průmyslu bylo v daném období za aktivně inovativní označeno 26,3 % podniků. Ve skupině velkých podniků s více než 250 zaměstnanci to však bylo 74,6 %. Ve skupině středních podniků s 50 - 249 zaměstnanci 48,7 % podniků. V početně nejvýznamnější skupině malých podniků do 49 zaměstnanců však jen 16,1 %. Obdobná je situace ve službách, kde v souhrnu bylo za inovativní označeno 22,2 % podniků. Mezi velkými dosáhl podíl inovativních 66,7 %, mezi středními 39,4 % a mezi nejpočetnějšími nejmenšími podniky jen 17,6 %. Jako aktivně inovující je podnik brán, pokud ve sledovaném období zavedl alespoň jeden produkt nebo inovaci podnikového procesu.

Odhlédneme-li od míry inovativnosti podniků dle jejich velikosti a zaměříme-li se na sektorové dělení, za nejinovativnější oblast polského průmyslu můžeme označit výrobu farmaceutických výrobků (70,5 % podniků bez ohledu na jejich velikost). Následují těžba černého a hnědého uhlí (68,8 % podniků), výroba počítačových, elektronických a optických výrobků (61,4 % podniků), výroba koksu a ropných produktů (61,1 % podniků) a výroba chemických látek a chemických výrobků (54,5 % podniků). Podobně lze určit nejinovativnější odvětví ve službách - výzkum a vývoj (82,6 % podniků), pojištění, zajištění a penzijní fondy (81,3 % podniků), počítačové programování a poradenství (60 % podniků), vydavatelská činnost (51,3 % podniků) a informační služby (50 % podniků).

Nejdůležitějším vládním dokumentem pro oblast vědy, výzkumu a inovací je Národní vědecká politika ( Polityka Naukowa Państwa ) přijatá v polovině roku 2022. Dokument určuje priority fungování systému vysokoškolského vzdělávání a vědy. Absolutním cílem dokumentu je zlepšení kvality života, zajištění bezpečnosti a budování konkurenceschopnosti na mezinárodní scéně. Mezi dílčí úkoly a cíle lze zařadit zvýšení atraktivity kariéry v systému vysokoškolského vzdělávání a vědy; široce pojatou digitalizaci společnosti a hospodářství; lepší přenos znalostí a technologií mezi vědou a průmyslem a snahu o technologickou nezávislost prostřednictvím vytváření polského "know-how"; podpora mobility akademické obce; vytváření a upevňování pozitivního obrazu polské vědy ve světě a posilování jejího mezinárodního vlivu. Samostatné kapitola jsou věnovány také tématům „společenství, kultura, tradice“ a „národní obrana a bezpečnost“. Vyhodnocování a aktualizace dokumentu budou probíhat jednou za 5 let.

Polsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí