Estonsko - Obranný a bezpečnostní sektor, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Estonsko dle schváleného obranného plánu do roku 2027 utratí 3,8 miliardy eur v nákupech nové armádní techniky, součástí bude nákup dělostřelectva a systémů protivzdušné obrany středního dosahu, které postačí k pokrytí celého území. Estonský rozpočet na obranu v roce 2022 činí rozpočet Estonska na obranu 803 milionů EUR, což představuje přibližně 2,3 % jeho hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než je dohodnutý cíl NATO vydávat na obranu alespoň 2 % HDP. Vláda chce obranný rozpočet nadále navyšovat.

V roce 2022 činil objem investic do obrany necelých 400 milionů EUR, v roce 2023 se zvýší na téměř 600 milionů EUR a očekává se, že v následujících letech bude růst víceméně stejným tempem. Očekává se, že do konce desetiletí bude překročena hranice 1 miliardy EUR ročně.

Téměř polovina z uvedených prostředků je určena na řadu veřejných vyzbrojovacích zakázek, 123,25 milionu eur půjde na výstavbu infrastruktury a 813 milionů eur na personální náklady.

Estonsko se bude dále soustředit na mechanizaci pěchoty a nákup obrněných transportérů 6x6, projekty pobřežní obrany, nákup až tisícovky nákladních vozů, nákup prostředků protivzdušné obrany, nákup munice. Jednou z klíčových zakázek bude pořízení raketových systémů s vícenásobným odpálením (MLRS), pásových obrněných vozidel pro 2. pěší brigádu a pořízení protivzdušné obrany středního dosahu. Vláda již vyčlenila 816 milionů EUR na nákup samohybných děl K9 Thunder jihokorejské výroby, jakož i protitankových systémů a munice krátkého dosahu (konkrétně systémů Javelin a Spike). Další finanční prostředky obdrží také zpravodajství a systémy včasného varování, na něž bude během čtyř let vyčleněno celkem 278 milionů eur.

Dobrovolnická obranná liga (Kaitseliit) bude podle současného plánu posílena na 20 000 členů, přičemž celkové výdaje ve výši 254 milionů eur mají zahrnovat výcvik a nákup vybavení a munice, jakož i infrastruktury, v letech 2023-2026.

Národní plán dále počítá s investicemi do komunikačních zařízení, kybernetické obrany, systémů autonomního řízení a bezpilotních systémů. Estonská armáda v současné chvíli připravuje novou koncepci zapojení bezpilotních prostředků do svých jednotek a jejich integraci se stávajícími systémy C4ISR (velení, řízení, komunikace, počítače, zpravodajství, sledování a průzkum), aby se zlepšilo povědomí armády o situaci na bojišti a schopnosti rychlého rozhodování. Země má zájem pořídit několik typů UAV: Mikrodrony, které mohou být využity ve velkém množství k překonání obrany nepřítele (taktika rojení), středně velké drony ať už s pevnými křídly či rotorové pro průzkumné a sledovací mise a také UAV pro identifikaci cílů a navádění dělostřelecké palby (Estonsko např. v letošním roce pokračuje s nákupy samohybných jihokorejských houfnic K9 či amerických systémů HIMARS).

Z infrastrukturních projektů čeká estonské obranné síly rekonstrukce a rozšíření základny v Tartu (ta bude sloužit jako hlavní základna 2. mechanizované brigády), výstavba nových muničních skladů a také časově a finančně velmi nákladná rekonstrukce přistávací dráhy letiště Ämari, které od roku 2014 pro svou misi Baltic Air Policing využívá NATO.

Hlavním partnerem českých firem v oblasti obranných veřejných dodávek do Estonska je Estonské centrum pro obranné investice (ECDI, Riigi Kaitseinvesteeringute Keskus), které je od roku 2017 zodpovědné za obranné akvizice pro Estonské obranné síly, ale také pro pohraniční službu, policii a další aktéry vnitřní bezpečnosti. ECDI spolupracuje přibližně s tisícovkou aktivních dodavatelů, poměr národních a mezinárodních subjektů je prý přibližně jedna ku jedné. České firmy mají v Estonsku dobré jméno, zejména díky kvalitě svých výrobků, orientaci na vývoz a obecně vysoké komunikativnosti.